V globálním měřítku probíhá redistribuce vojenské moci: západní státy v rámci rozpočtových škrtů vojenské výdaje omezují, zatímco země v Asii, na Blízkém východě a v Latinské Americe nakupují stále více zbraní. Tvrdí to ročenka Military Balance 2011 hodnotící vojenskou situaci ve světě, kterou dnes v Londýně vydal prestižní Mezinárodní ústav pro strategická studia (IISS).
Podle IISS se západním jednotkám daří v Afghánistánu vytlačovat povstalce z Talibanu, ale otázkou zůstává, zda se vláda v Kábulu udrží i po odchodu jednotek ISAF.
Ročenka ještě nebere v úvahu povstání v arabských zemích v posledních týdnech. Experti IISS se dnes při tiskové konferenci v Londýně shodli, že zavedení bezletové zóny nad Libyí je proveditelné, ale nese s sebou rizika. Douglas Barrie připomněl, že k takové operaci je zapotřebí rozsáhlého nasazení vojenské techniky a velkého logistického zázemí.
"V Bosně, která byla mnohem blíž k základnám NATO než Libye, bylo zapotřebí k bezletové zóně 200 letadel," řekl další expert IISS Ben Barry. Podle něho by bezletová zóna mohla postihnout i povstalce, kteří by tak nemohli používat vrtulníky.
Podle Danyho Allina zůstanou Spojené státy nadále opatrné, pokud jde o nasazení vojenských jednotek v Libyi. Připomněl, že podobně váhal Washington při občanské válce v Bosně. Podle něho USA nemají velkou chuť se stát součástí konfliktu v arabském světě, navíc by širší vojenská operace odčerpala prostředky nasazené v Afghánistánu.
Dokument IISS považuje za hlavní rys vojenského vývoje poslední doby omezování vojenských výdajů v západních zemích, které škrtají v ovzduší ekonomické stagnace v rozpočtech. V ostrém kontrastu s tím jsou rostoucí výdaje na vojenskou techniku v Perském zálivu, Asii a Latinské Americe. Existují přesvědčivé důkazy o tom, že probíhá globální redistribuce vojenské moci, zdůrazňuje IISS.
Vojenský rozpočet Spojených států je stále obrovský, ale ministr obrany Robet Gates nutí ozbrojené síly k úsporám, které by mohly být využity v operacích v Afghánistánu, připomněla ročenka.
Podle ní čínská vojenská moc rychle roste, ale Čína zůstává stále "regionální mocností s regionálními zájmy". Přesto Západ sleduje Čínu, která letos zvýší vojenský rozpočet o 12,7 procenta, s obavami, protože Peking "začíná opatrně zkoušet operace v odlehlejších končinách".
Nicméně Čína se stále zaměřuje na své regionální zájmy, především na Tchajwan a spory v Jihočínském a Východočínském moři.
IISS poměrně pozitivně hodnotí vývoj v Afghánistánu, kde posílení západních jednotek vedlo k vojenským úspěchům, když se jim dařilo vyčistit obydlené oblasti od povstalců a pak tyto oblasti udržet. Afghánská armáda a policie rostou a získávají na sebedůvěře, takže přebírají velení v některých taktických operacích, uvádí ročenka.
Vyřešení problému stále brání významné překážky, především neochota Pákistánu zakročit proti Talibanu v pohraničních oblastech a slabost vlády v Kábulu. Je možné, že Taliban vyčká stažení většiny západních vojáků a pak obnoví ofenzivu proti režimu v Kábulu, který má omezené vojenské kapacity i politickou legitimitu.
Pokud jde o možnosti konfliktů mezi státy, materiál připomíná pokračující íránský jaderný program, který nadále vyvolává riziko izraelské nebo americké vojenské akce.
Stejně tak zůstává nebezpečným místem Korejský poloostrov - vzhledem k předpokládanému předávání moci v severní Koreji i k jejím útokům na jihokorejské cíle.
IISS také zdůrazňuje přetrvávající nedůvěru mezi Indií a Čínou. Indie výrazně posílila své letecké základny na severu země, stejně tak rozšiřuje vojenské námořnictvo - vzhledem k čínskému podílu na protipirátských operacích v Indickém oceánu a vzhledem k tomu, že Čína financuje stavbu přístavů v Pákistánu a na Srí Lance.
