Za šest dní stvořil Bůh nebe, zemi a vše, co je na ní. Přibližně tak to stojí v bibli. Takový pracovní výkon zjevně imponuje i hesenské ministryni kultury Karin Wolfové (48). Podle jejího názoru se má o první kapitole knihy Genesis učit vedle náboženství i v hodinách biologie.
Křesťanskodemokratická (CDU) politička se domnívá, že teorie o stvoření a evoluci by měly mít při výuce na školách, v tomto případě v německé spolkové zemi Hesensko, rovnoprávné místo.
Existují „udivující shody“ mezi fakty evoluční teorie a biblickým příběhem o stvoření, vysvětlovala Wolfová nedávno v rozhovoru pro domácí média. Při kladení některých otázek narážejí přírodní vědy na své hranice, a tak „musejí přijít na řadu filozofická a teologická témata“ uvedla ministryně.
Se svým filozofováním ale narazila na odpor nejen u sociálních demokratů (SPD) a Zelených v hesenském parlamentu. Například Německá společnost pro výzkum (DFG) političku upozornila, že pro vysvětlování evoluce žákům a studentům se biblický příběh o stvoření světa nehodí.
Každý má právo vyprávět nesmysly, ale ministerstvo kultury a školství k tomu určitě není tím nejvhodnějším pracovištěm, uvedl v parlamentní rozpravě na dané téma předseda poslanecké frakce hesenských Zelených.
Jako dýka do zad z vlastních řad musel na Wolfowou zapůsobit postoj katolického Limburgského biskupství. Nepřejeme si žádné náboženství při výuce biologie, praví se v jeho nótě. Ze všech možných stran se na ministryni snesla kritika, že v liberálním Hesensku otevírá dveře křesťanským fundamentalistům.
Snahou postavit na roveň biblické stvoření a evoluční teorii není ostatně německá politička v Evropě první. Kreacionisté, kteří udávají tón na řadě škol a dokonce univerzit v USA, jsou už nějaký čas aktivní i na starém kontinentě.
Ostatně datum, kdy se Bůh dal do svého pozemského tvořivého díla a sedmý den si odpočinul, znají kreacionisté přesně. Bylo to 23. října 4004 roku před Kristem.
•
K dataci "stvoření světa":
S érou „od stvoření světa“ (anno mundí; AM) počítá židovský kalendář, který vznikl zřejmě až v helénismu. Svět byl podle této kalendářní éry stvořen 7. října roku 3761. Z řady dalších „výpočtů“ roku stvoření světa židovským a posléze křesťanským bohem vyniká rok 5509 Theofila, biskupa v syrské Antiocheji (3. st. n. l.), nebo rok 5508 Syřana Efraima z Nisibi (zemřel roku 373 n. l.). Sex. Iulius Africanus (zemřel 232 n. l.) přisoudil stvoření Adama roku 5500. Stvoření světa odlišně spočetl Hieronymus (347-419 n. l.) na 23. října roku 5198 př. n. l., Victorius z Aquitánie (5. stol. n. l.) na 25. března 5201.
Foto: z výstavy v drážďanském Deutsches Hygienemuseum
