Sraz mocných
Summit EU: migrace bude významným, ale ne jediným tématem
13.12.2017 16:20
Vrcholné představitele zemí Evropské unie, včetně nového českého premiéra, čeká ve čtvrtek večer v Bruselu diskuse o migrační problematice. Formální závěry k tomuto tématu ale schůzka mít nebude, prosincový summit má jen nastartovat debatu o tom, jak by členské země chtěly v příštím půlroce vyřešit reformu unijního azylového systému. Klíčovou otázkou, která státy EU jasně rozděluje, jsou přitom plány na trvalé přerozdělování migrantů podle kvót.
Předseda Evropské rady Donald Tusk v podkladových poznámkách pro debatu označil kvótový mechanismus za nefunkční a za věc, která unijní státy jen rozděluje. Vyvolal tím ostrou reakci Evropské komise, která kvóty v květnu 2016 zahrnula do své reformy unijního azylového systému a dál na mechanismu trvá pro případ výrazné krizové situace v některém členském státě. Ještě dál šel europarlament, který žádá, aby mechanismus fungoval za všech okolností.
Už v říjnu se summit EU shodl, že v otázce reformy unijního azylového systému by měly státy hledat konsenz. Podle Tuska je nyní potřeba také obnovit důvěru mezi unijními zeměmi.
Tusk navrhuje několik věcí, na něž by se měli lídři v migrační diskusi zaměřit. Jedná se například o představu trvalého finančního nástroje, který by migrační krize v budoucnu pomáhal řešit, či snahu zlepšit návratovou politiku, tedy vracení těch, kdo na azyl v unii nárok nemají.
Podle diplomatů je dobře, že Tusk plní svůj slib z podzimu a na vrcholné unijní úrovni začíná otevírat také diskusi o tématech, která země EU skutečně rozdělují. Na reformě azylové politiky se státy - ač všechny souhlasí s tím, že věc je důležitá - kvůli rozdílnému pohledu na kvóty neumějí shodnout už od jara 2016.
Migrace ale nebude jediným tématem čtvrteční večeře. Probírat se bude také situace na Ukrajině, kde by lídři měli na základě zpráv francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německé kancléřky Angely Merkelové konstatovat, že mírové dohody z běloruského Minsku stále nejsou na východě země plně prosazeny. Následně premiéři a prezidenti zřejmě dají politickou zelenou dalšímu půlročnímu prodloužení unijních protiruských sankcí.
Třetím tématem pro večerní debatu je unijní politika na Blízkém východě, především v souvislosti s rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém jako hlavního města Izraele. Unie podobný krok udělat nehodlá.
Už odpoledne ale summit, jehož úvodu se zúčastní také generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, na svém řádném jednání slavnostně odstartuje stálou posílenou spolupráci 25 zemí v obranné a bezpečnostní oblasti. Země už se v rámci této spolupráce označované zkratkou PESCO domluvily na 17 prvních projektech, další mají následovat. Závěry summitu, jejichž návrh jsou k dispozici, se zmiňují o potřebě úzké spolupráce mezi EU a NATO.
Bez větších problémů nejspíš summit potvrdí také připravené závěry týkající se sociální problematiky, vzdělávání a kultury. Ty svým obsahem navazují na nedávný neformální "sociální summit" bloku ve Švédsku.
V pátek čekají unijní politiky dvě další schůzky, které ovšem formálně nebudou "summitem EU". Nejprve budou jako "eurosummit", tedy vrcholné setkání eurozóny a dalších pozvaných zemí, debatovat o budoucnosti hospodářské a měnové unie. Poté, tentokrát jako EU27, budou probírat vývoj jednání s Londýnem o brexitu. Čeká se, že rozhodnou posunout brexitové rozhovory do jejich další fáze.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.