Mezinárodní den žen (MDŽ) bývá někdy nejen v České republice označován za socialistický svátek. Není tomu tak: už posté si ženy v mnoha zemích světa připomněly svůj mezinárodní den, původně svátek amerických dělnic, který později v zemích sovětského bloku zdegeneroval ve vysmívanou karikaturu emancipace.
Hluboké kořeny, jež svátek má v západních demokratických tradicích, mu pomáhají k postupné rehabilitaci. Už sedm let je Mezinárodní den žen významným dnem i v České republice.
V šestadvaceti zemích světa je MDŽ rovněž uzákoněným státním svátkem. Jde většinou a africké a asijské země, v Evropě pak o Rusko, Ukrajinu, Srbsko, Bělorusko, Moldavsko a Kypr. V Číně mají ženy volný půlden - odpoledne nemusejí pracovat.
MDŽ měl nejen nelehké dějiny, ale i složitý zrod. V roce 1908 rozhodla Socialistická strana USA, že poslední únorovou neděli se bude slavit Národní den žen na počest památné demonstrace newyorských švadlen. V roce 1910 v Kodani navrhla vyhlášení Mezinárodního dne žen německá socialistka Clara Zetkinová, ale pevné datum stanoveno nebylo.
V následujícím roce, tedy právě před sto lety, se poprvé slavil MDŽ v Rakousko-Uhersku, v Dánsku, v Německu a ve Švýcarsku - oslavy ovšem připadly na 19. března.
Rozhodující při určení konečného data se stalo nakonec Rusko. V únoru 1917 v Petrohradě vyšly ženy do ulic pod heslem "chléb a mír" a spustily jednu z revolucí roku. Zhruba týden poté byl ruský car donucen abdikovat a prozatímní vláda mimo jiné schválila volební právo ruským ženám.
Ten historický čtvrtek připadl na 23. únor juliánského kalendáře, což odpovídalo 8. březnu kalendáře gregoriánského. Proto se nakonec Mezinárodní den žen začal slavit 8. března.
