První odhady výsledků parlamentních voleb ve Švédsku ukazují na těsný souboj mezi středolevým blokem a středopravou aliancí, které mají zhruba po 40 procentech hlasů. Posílila však nacionalistická protimigrační strana Švédští demokraté, které odhady připisují zhruba 16 až 19 procent ve srovnání s necelými 13 procenty v předchozích volbách.
Podle odhadů švédské veřejnoprávní televize získala středopravá aliance 39,6 procenta hlasů a dosud vládnoucí středolevý blok 39,4 procenta hlasů. Soukromá televize TV4 však levému středu připisuje 41 procent hlasů a pravému středu 40,1 procenta hlasů.
Podle zahraničních agentur bude utváření nové vládní většiny složité. Před volbami všechny formace ujišťovaly, že se Švédskými demokraty nebudou spolupracovat.
Do středolevého bloku patří kromě sociálních demokratů premiéra Stefana Löfvena také strana Zelených a Levicová strana. Středopravá aliance zahrnuje Umírněnou koaliční stranu, Stranu středu, Liberály a Křesťanskodemokratickou stranu. Stranou s největším počtem hlasů by podle průzkumů, prováděných u volebních místností, měli být navzdory výrazným ztrátám vládní sociální demokraté. Protiimigračním Švédským demokratům odhady přisuzují druhé nebo třetí místo. Výsledky hlasování budou přicházet během noci na pondělí.
V předvolební kampani oproti dřívějšku hrálo důležitou roli téma migrace. Vzestup Švédských demokratů, mezi jejichž zakládajícími členy kdysi byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, mnoho lidí považuje za alarmující. Strana ale pod mladým vůdcem Jimmiem Akessonem v posledních letech zmírnila rétoriku a poukazuje zejména na problémy s integrací migrantů.
Strana se snaží v lidech vzbudit nostalgický pocit ztráty Švédska 50. let minulého století, které bylo bezpečnou, prosperující zemí s takřka výhradně bělošským obyvatelstvem, a tato strategie funguje, uvedl list The New York Times. Švédští demokraté slibují, že budou chránit koncept sociálního státu, který vytvořili sociální demokraté, ale který podle mnoha Švédů dnes ohrožuje imigrace, islám a zločinnost.
Löfvenova vláda po roce 2015 výrazně zpřísnila azylové podmínky, čímž proud běženců mířících do země zpomalila. Švédsko ale nyní čelí problému integrace migrantů, kteří žijí na chudých předměstích pověstných válkami mezi gangy, zapalováním aut maskovanými mladými výtržníky a další zločinností.
Ačkoli zahraniční média vykreslují švédské volby výhradně jako spor o přístup k migraci, hýbou společností v severské zemi více jiná témata. Podle průzkumu veřejného mínění institutu Ipsos dělala Švédům před volbami největší starosti oblast zdravotní péče (44 procent), imigrace byla na třetím místě (25 procent), jen těsně před ochranou životního prostředí (23 procent).
