Švédsko: policejní posily zkrotily Stockholm, raubíři řádili jinde

Nepokoje, které již takřka týden otřásají Stockholmem, se v noci na sobotu poprvé ve významnější míře rozšířily mimo švédskou metropoli. Naopak situace v hlavním městě se uklidňuje, pravděpodobně také díky policejním posilám přivolaným do Stockholmu z jiných částí země. Řádění desítek útočníků, kteří zapalují auta a vytloukají výlohy, začalo minulou neděli ve stockholmských čtvrtích obývaných chudšími obyvateli a přistěhovalci.

Ve městě Örebro, které se nachází 160 kilometrů západně od Stockholmu, asi 25 maskovaných osob zapálilo tři automobily, školu a pokusilo se podpálit rovněž policejní stanici. Také ve stotisícovém Linköpingu vzdáleném od metropole asi 300 kilometrů hořela auta, útočníci se pokusili zapálit také školu a školku. Drobné incidenty jsou hlášeny rovněž z Malmö a Uppsaly. Zatčen nebyl nikdo.

Desítky mladých lidí vyšly znovu i do ulic Stockholmu. "Situace je trochu klidnější. Samozřejmě ale máme ještě hlášeny požáry," uvedla Towe Haggová, mluvčí stockholmské policie. "Ve srovnání s předchozími večery to bylo jednodušší," potvrdil dnes po půlnoci její slova další policejní mluvčí Lars Byström.

I tak ale na stockholmských předměstích v noci na sobotu shořelo 20 až 30 automobilů. Výtržníci už ale na rozdíl od předchozích nocí neházeli kameny na policisty nebo hasiče. Policie na jižních předměstí Stockholmu v pátek pozorovala také desítky krajně pravicových extremistů. Panují přitom obavy, že by mohli na nepokoje zareagovat vlastními násilnými akcemi.

Nepokoje pokračovaly ve Stockholmu dnes šestým dnem. Jsou jimi postiženy především čtvrti obývané sociálně slabšími vrstvami s velkým podílem přistěhovalců. Jenom v metropoli v sobotu bylo zatčeno devatenáct lidí.

Kvůli přetíženosti metropolitní policie byly do Stockholmu v pátek vyslány posily z Malmö, Göteborgu a dalších měst.

Roznětkou nepokojů bylo zastřelení 69letého muže, podle místních médií portugalského přistěhovalce, policií 13. května. Policie vtrhla do jeho bytu, protože se obávala, že vyhrožuje své ženě nožem.

Nepokoje, jež v zahraničí poškodily pověst Švédska jako mírumilovné země s vysokou životní úrovní, vyvolaly v zemi debatu o asimilaci přistěhovalců, kteří představují 15 procent z devítimilionové populace.

Mnohé imigranty nalákala v minulosti do Švédska vstřícná přistěhovalecká politika, středopravá vláda ale od svého nástupu k moci v roce 2006 postupně omezuje sociální výhody. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Švédsko zaznamenalo za posledních 25 let vůbec největší nárůst sociální nerovnosti ze všech rozvinutých zemí.

Obětí zvětšující se propasti mezi bohatými a chudými se stává především přistěhovalecká mládež, která má problémy najít práci, postrádá vzdělání a cítí se být vytlačována na okraj. Zatímco mezi rodilými Švédy je nezaměstnanost asi šestiprocentní, mezi imigranty přesahuje 16 procent.

Nedávná vládní studie ukázala, že až třetina mladých lidí v nejchudších čtvrtích velkých švédských měst nestuduje, ani nepracuje.

Násilí ve Švédsku připomíná podobné nepokoje v Paříži či Londýně v posledních letech. Ve srovnání s nimi je ale mírnější, protože ho nedoprovází rabování a mnohem méně je také zraněných a zatčených. Přes den ve Stockholmu nejsou nepokoje znát, a normálně působí dokonce i postižené čtvrtě.