Švédsko schválilo <span>lisabonskou smlouvu</span>

Zahraničí
21. 11. 2008 07:42
Švédský parlament řekl Lisabonské smlouvě ano.
Švédský parlament řekl Lisabonské smlouvě ano.

Výsledky hlasování na obrazovce ve švédském parlamentu.Švédský parlament schválil ve čtvrtečním hlasování ratifikaci lisabonské smlouvy. Jedinou zemí Evropské unie, v níž se zatím zákonodárný sbor k dokumentu nevyjádřil, tak zůstává Česká republika.

"Lisabonská smlouva je, podle názoru parlamentu, lepší než současná smlouva a posiluje EU v důležitých oblastech," stojí v prohlášení švédského parlamentu (Riksdag), ve kterém zasedá 349 poslanců. Pro hlasovalo 243 zákonodárců, proti 39, 13 se zdrželo a 54 při hlasování chybělo.

Ratifikační proces zatím dokončilo 22 zemí EU, Švédsku k tomu zbývá pouze formální krok v podobě oficiálního uložení listin. V Německu a v Polsku smlouvu schválily parlamenty, chybí jen podpisy prezidentů. Německý prezident Horst Köhler odmítl dokument podepsat, dokud tamní ústavní soud nerozhodne o stížnosti odpůrců lisabonské smlouvy. Polský prezident Lech Kaczyński ve středu prohlásil, že smlouva není pro Polsko ideální, ale slíbil pod ni svůj podpis připojit.

ČTĚTE TAKÉ: Bém odmítá Lisabon. Chce jiný text 
                        Lisabonskou smlouvu nechce 55 procent Čechů

Také v České republice závisí schvalování lisabonské smlouvy na rozhodnutí ústavního soudu, který posuzuje, zda je dokument v souladu s českým právním řádem. Její přezkoumání navrhl Senát. Konkrétně senátoři chtěli, aby soud projednal šest oblastí smlouvy. Jde například o předání některých pravomocí na evropskou úroveň, možnost Irské NE bude Lisabonskou smlouvu i nadále blokovat.měnit způsob rozhodování v Radě EU z jednomyslného na většinový, čímž by členské státy ztratily právo veta, a způsob uznání Listiny základních práv EU a její právní závaznost pro Česko. Ústavního soudu bude o smlouvě rozhodovat 25. listopadu.

Jedinou zemí, která dokument odmítla, je Irsko. Přibližně 53 procent irských voličů hlasovalo 12. června v referendu proti přijetí.

Smlouva by měla přinést unii potřebné reformy institucí a rozhodování. Sníží se počet záležitostí, v nichž mají státy právo veta. Vzniknou i nové funkce: předseda evropské rady či faktický ministr zahraničí unie, ač formálně se tak jmenovat nebude.

Aby smlouva vstoupila v platnost, musejí dokument přijmout všechny státy sedmadvacítky.

Foto: profimedia.cz, Reuters

Autor: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENSedmičkaTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ