Analýza SIPRI
Svět mocně zbrojí a jaderné odzbrojení je spíše iluzí

Známý Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) považuje vyhlídky na významnější jaderné odzbrojení ve světě v nejbližších letech za slabé. Dvě hlavní jaderné velmoci - USA a Rusko - sice podle dohody snižují počty svých bojových jaderných hlavic, ale nahrazují je modernějšími systémy. Také obchod s konvenčními zbraněmi nadále roste a globální ekonomická krize projevující se od roku 2008 tuto oblast příliš neovlivnila.

Uvádí se to ve výroční zprávě SIPRI, která byla dnes zveřejněna ve Stockholmu.

Pět jaderných mocností, které své arzenály legálně přiznaly v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní z roku 1968, tedy USA, Rusko, Británie, Francie a Čína, sice nerozmisťuje nové systémy jaderných zbraní ani se k tomu nechystá, ale právě tak se v dohledné budoucnosti žádné další části svých arzenálů vzdát nehodlá, konstatuje SIPRI.

Nová smlouva START, kterou v dubnu 2010 v Praze podepsali prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv, zavazuje obě velmoci ke snížení počtu rozmístěných strategických jaderných hlavic na 1550.

SIPRI však tento cíl označuje za "skromný". Poukazuje na to, že USA plánují během příštích deseti let investovat do modernizace jaderných zbraní 92 miliard dolarů, zatímco Rusko již modernizuje svůj systém balistických raket a chce koupit osm nových jaderných ponorek.

Británie se rozhodla zachovat svůj jaderný arzenál na dosavadní úrovni, Čína modernizuje své raketové nosiče a Francie takový program právě dokončila.

"Poselství, které tím dané jaderné země sdělují, zní, že si chtějí zachovat své dosavadní jaderné kapacity ještě příštích nejméně 30 až 50 let," řekl náměstek ředitele SIPRI Daniel Nord.

Také z dalších tří zemí, považovaných za jaderné mocnosti mimo rámec smlouvy o nešíření, vyvíjejí Indie a Pákistán nové raketové nosiče jaderných hlavic. Izrael zřejmě vyčkává, jak se vyvine situace kolem íránského jaderného programu.

Severní Korea pravděpodobně již získala dostatek plutonia, aby z něj vyrobila menší počet jaderných hlavic, nejsou však k dispozici informace, zda skutečně vlastní operačně použitelné atomové zbraně.

Pokud jde o obchod s konvenčními zbraněmi, ten v uplynulém období nadále rostl nehledě na krizi. Hlavními aktéry zůstávají USA následované západní Evropou, kterou SIPRI bere jako jeden celek. Na třetí pozici je se značným odstupem Rusko následované Japonskem, Izraelem, Indií a Jižní Koreou.

Také desítce největších světových zbrojovek (mimo Čínu) dominují firmy Spojených států v čele s Lockheed-Martin, mezi něž se vklínily tři evropské koncerny. Z nich dva, britský BAE Systems a evropský EADS, vykazují za uplynulé období na rozdíl od amerických konkurentů pokles zisku.