Závěrečná zpráva o Kosovu, kterou generální tajemník OSN patrně dnes obdrží od "trojky" vyjednávačů, zřejmě ukončí veškeré snahy mezinárodního společenství urovnat srbsko-albánský spor týkající se budoucnosti této jihosrbské provincie.
Státníky ale nyní čeká rozhodování o tom, jak se vlády jednotlivých zemí postaví k samostatnému Kosovu. Jeho vznik je totiž v podstatě nevyhnutelný, protože kosovští Albánci opakovaně prohlašují, že nezávislost vyhlásí v každém případě.
"Samostatné Kosovo je nevyhnutelné"
Kdy se Albánci v Kosovu k vyhlášení samostatnosti odhodlají, ale zatím není jasné. Představitelé Kosova dlouho mluvili o tom, že nezávislost přijde prakticky ihned poté, co mezinárodní vyjednávači 10. prosince vyprší jejich mandát. Nyní z jednotlivých prohlášení vyplývá spíše pozdější termín, pravděpodobně v prvním kvartálu příštího roku.
Základní rozložení politických sil je už delší dobu jasné. Ostře proti nezávislosti Kosova vystupuje samozřejmě Srbsko, pro které je nepřijatelné, aby přišlo o historickou součást svého území. Srbští politici také hrozí, že vývoj směrem k nezávislosti by mohl destabilizovat Balkán a vyprovokovat například krizi v sousední Bosně. Bělehrad začal v poslední době otázku Kosova výslovně spojovat právě se situací v Bosně, kde by mohli o nezávislost začít usilovat Srbové.
Neústupné Rusko
Za Srbskem dlouhodobě stojí Rusko, které letos při projednávání v Radě bezpečnosti zablokovalo i plán zvláštního vyjednávače OSN Marttiho Ahtisaariho. Ten pro provincii předvídal nezávislost pod mezinárodním dohledem.
Rezervovaně se k odtržení Kosova stavějí i ty země, které mají problémy se separatistickými tendencemi menšin na svém území. Podle nich se totiž nezávislé Kosovo stane nebezpečným precedentem a může inspirovat například separatisty v gruzínské Abcházii a Jižní Osetii nebo v moldavském Podněstří.
Na opačné straně spektra stojí především Spojené státy, které zřejmě Kosovo na nové 
mapě Evropy vezmou na vědomí. Uznání Kosova je nakloněna také většina členských zemí EU, ale jednotliví politici zatím o případné reakci svých vlád mluví jen velmi opatrně.
Evropská unie se zatím dokázala shodnout pouze na tom, že by vzhledem ke Kosovu měla vystupovat jednotně. Kvůli rozdílným postojům šéfů diplomacií "sedmadvacítky" ale doteď není jasné, jak konkrétně by Unie na samostatné Kosovo zareagovala.
Jediná alternativa
Na poslední listopadové schůzce ministrů zahraničí EU náměstek britského ministra zahraničí pro evropské záležitosti Jim Murphy řekl, že více než 20 z 27 členských zemí EU je pro nezávislost jihosrbské provincie. Jednou z této dvacítky zemí je právě Británie, nezávislost Kosova podporují i Francie a Itálie.
I ti státníci, kteří se zdráhají vyslovit pro samostatný stát kosovských Albánců přímo, připouštějí, že nezávislost je v současnosti nejspíš jedinou možnou alternativou. Že kromě nezávislosti už neexistuje žádná jiná cesta, si myslí například rakouský kancléř Alfred Gusenbauer.
Celkem podle předpokladů zřejmě Kosovo bez výhrad uzná Albánie, protože kolem 90 procent kosovského obyvatelstva tvoří Albánci.
Srbsko i Rusko nadále trvají na tom, že řešení statusu Kosova by mělo být přijato výlučně v Radě bezpečnosti OSN. Mezinárodní vyjednávači ale ve své zprávě dospěli k závěru, že evropské velmoci i USA by měly připravit své budoucí kroky bez ohledu na srbskou a ruskou opozici. Podle amerického zástupce Franka Wisnera a ruského diplomata Alexandra Bocana-Charčenka obdrží Pan Ki-mun jejich vyjádření již dnes.
Diplomatická jednání o budoucím statusu Kosova, jež je od bombardování silami NATO v roce 1999 pod správou OSN, trvají už několik let. Letos ale snahy zprostředkovat dohodu o postavení Kosova definitivně ztroskotaly. Nejdříve Radou bezpečnosti OSN kvůli postoji Ruska neprošel Ahtisaariho návrh na nezávislost Kosova pod mezinárodním dohledem. Koncem listopadu pak skončila neúspěchem i jednání Srbů a kosovských Albánců pod záštitou mezinárodní "trojky" - tedy zástupců EU, USA a Ruska.
Foto: AP
