Některá švýcarská města chtějí žadatelům o azyl znemožnit vstup na veřejná místa, jako jsou bazény, hřiště a knihovny. Své plány zdůvodňují snahou předejít napětí mezi migranty a místními obyvateli. Organizace hájící lidská práva chystaná opatření považují za rasistická.
Přistěhovalci žádající o azyl mají být umístěni do zvláštních středisek, zejména do bývalých kasáren. První takové centrum otevřelo městečko Bremgarten nedaleko Curychu na severu této alpské konfederace.
Švýcarsko, kde podíl žadatelů o azyl na počet obyvatel značně převyšuje evropský průměr, v červnu zpřísnilo přistěhovalecký zákon. Ten sice urychluje azylovou proceduru, zároveň ale uchazečům zpřísňuje podmínky podání žádosti.
Poslední krok městských samospráv odráží rostoucí obavy, které Švýcaři mají ze stoupajícího počtu běženců. V této zhruba osmimilionové zemi nyní o azyl žádá 48 tisíc lidí.
Starosta obce Menzingen Roman Staub je toho názoru, že lidé usilující o azyl by měli mít zakázán vstup na "citlivá místa", například do okolí škol.
"To je rozhodně velice komplikované místo, neboť azylanti se zde mohou setkat s našimi školáky - mladými dívkami a chlapci," řekl.
V Bremgartenu budou mít běženci zapovězen také přístup do kostela.
Segregační opatření jsou trnem v oku organizacím hájícím lidská práva. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) oznámil, že je pravidlem, aby se žadatelé o azyl mohli těšit svobodě pohybu.
"Jsou ve Švýcarsku legálně a nespáchali žádný zločin," řekl mluvčí UNHCR Dan McNorton.
"V mnoha případech hovoříme o dětech, ženách a mužích, kteří utekli před válkou a pronásledováním a kteří si ze všeho nejvíce přejí návrat k normálnímu životu."
McNorton nicméně dodal, že uprchlíci a žadatelé o azyl musejí na oplátku "respektovat zákony země, ve které jsou".
Vláda tvrdí, že pravidla nejsou formálními zákazy pohybu. Zároveň ale připouští, že její úřad pro záležitosti migrantů souhlasil s omezeními, která města stanovila.
