Švýcarsko se pátkem 12. prosince stává pětadvacátou zemí takzvaného schengenského prostoru volného pohybu bez hraničních kontrol. V případě alpské konfederace to ale platí jen omezeně. Jak píše výstižně ve svém titulku list Neue Zürcher Zeitung: Schengen přichází, ale celní kontroly zůstávají.
Švýcarská média připomínají, že vstupu jejich země do Schengenu věnují sice sdělovací prostředky v Evropě slušnou pozornost, avšak pro ty, kteří překračují hranice, nepřinese tento krok mnoho nového.
Počínaje 12. prosince sice odpadají „systematické" pasové kontroly a na hraničních přechodech budou úředníci prohlížet jen osoby, proti nimž existuje „počáteční podezření". Kontrolní činnost se tím ale neutlumí, píše NZZ.
Protože Švýcarsko není členem celní unie EU, budou si muset cestující přijíždějící do země stále nechat líbit otázku, zda dovážejí nějaké zboží. Na pomezí s Francií, Rakouskem, Německem a Itálií celníci budou moci dále kontrolovat zavazadla, protože alpská země nemá s EU celní unii.
Velitelé pohraničních jednotek (GWK) zdůrazňují, že jejich prací není jen kontrola zboží, ale plní celé spektrum celně-policejních úkolů. V jejich rámci je nadále možná i kontrola osob.
Určitou výjimku tvoří pidiknížectví Lichtenštejnsko, které stojí mimo EU a zatím i mimo schengenský prostor.
Schengenský prostor je založen na tom, že když do něj někdo vstoupí, nemusí už při cestách do jiných zúčastněných států procházet dalšími hraničními kontrolami. Česká republika se součástí schengenského prostoru stala loni v prosinci spolu s dalšími osmi novými členskými státy EU z rozšíření v roce 2004.
Týkalo se to ale, podobně jako nyní u Švýcarska, jen pozemních hranic. Kontroly na letištích při letech do a ze zemí prostoru padly až později, na konci března letošního roku. Ve stejné době příštího roku by se totéž mělo opakovat ve Švýcarsku. Má se za to, že se tak stane 29. března 2009.
Švýcary zajímaly hlavně policejní databanky EU
Švýcarská vláda usilovala o asociační dohodu se Schengenem už déle a doma pro ni dělala reklamu také možností volného cestování Evropou bez hranic. Vycházela tím vstříc především domácímu turistickému průmyslu.
Vstup do schengenského systému si Švýcaři odsouhlasili v referendu roku 2005. Odpůrci Schengenu před lidovým hlasováním argumentovali hlavně obavou, že systém umožní příliv zločinců a přistěhovalců.
Zastánci systému to odmítali s tím, že tomu bude vzhledem k návazným společným opatřením účastnických zemí naopak.
Ve skutečnosti byl pro vládu konfederátů aspekt cestování bez hranic druhořadý. Na prvním místě byly bezpečnostní úvahy. Zatímco v zemích Schengenu kolem dokola se stále posilovala přeshraniční spolupráce policie a justice, zůstávalo Švýcarsko izolované. Hrozilo, že se stane bezpečným přístavem v unijním moři pro kriminálníky nejrůznějšího ražení.
Srdcem schengenského, ale i dublinského systému jsou totiž počítačové sítě a databanky. U prvně jmenovaného jde o Schengenský informační systém (SIS), který mimo jiné shromažďuje informace o hledaných osobách a ukradených věcech.
Může do nich nahlížet celá řada úředních míst včetně hlídek v terénu. Švýcarsko je napojené na SIS od letošního srpna a dosavadní zkušenosti hodnotí zodpovědní činitelé velmi pozitivně, píše švýcarský tisk. Už první den se švýcarským úřadům podařilo odhalit v Evropě čtyři těžké zločince, po nichž pátraly. Časy, kdy se zločinci jednoduše ztratily za hranicemi, už skončily, konstatuje Die Wochenzeitung (WOZ).
Dokonce i fenomén švýcarské politiky posledních let, miliardář, konzervativec a populista Christopher Blocher, který byl dlouho zapřísáhlým odpůrcem Schengenu, už dříve prohlásil: „Jedinou dobrou věcí na Schengenu je SIS."
Na švýcarské dálnici leckterý Čech zaúpí
K případnému uspokojení mnoha českých turistů směřujících do Švýcarska ale stále ještě něco chybí; odpadnutí systematických pasových kontrol jen o něco zrychlí přejezd hranic.
Nejednoho Čecha jedoucího autem do Švýcarska velmi nepříjemně zaskočilo, že v zemi neexistují krátkodobé dálniční známky.
Pro používání tamních národních silnic (dálnic a víceproudých silnic) musí mít každé vozidlo do 3,5 tuny roční dálniční známku, jejíž cena je 40 švýcarských franků (necelých 700 českých korun). Je platná celý kalendářní rok a leden roku následujícího.
Pro ty, kteří alpskou zemí jen projíždějí, je to docela luxus. I to může být pro řadu Čechů důvod, proč se Švýcarsku vyhnou. S již zakoupenými švýcarskými dálničními známkami proto v České republice někteří motoristé obchodují na internetu.
Foto: AP a Reuters
