Bělehrad a Priština musejí nejprve vyřešit konkrétní problémy kosovských obyvatel a teprve poté se mohou věnovat řešení politické problematiky Kosova. Řekl to srbský prezident Boris Tadić v rozhovoru pro kosovskou televizi Klan. Reagoval tak na nedávné první kolo přímého dialogu mezi Kosovem a Srbskem konané pod patronací EU v Bruselu.
"Není vhodné ani moudré vytyčovat v současnosti konkrétní návrhy politického řešení, protože bychom je zatím nemohli realizovat," řekl Tadić. "Myslím, že je rozumné se nyní věnovat technickým otázkám a řešit problémy nepatřící do politické sféry," dodal.
Srbský prezident vyjádřil přesvědčení, že čas na politická jednání následně také dozraje. Jejich výsledkem pak budou řešení, k nimž se Srbové i Albánci pak budou vyjadřovat.
"Jsem přesvědčen, že historická dohoda mezi Albánci a Srby může být dosažena jen se souhlasem obou společenství," zdůraznil. "Legitimní představitelé" Srbska a Kosova by prý měli "odvážně přistupovat k myšlenkám a způsobům řešení, které pak budou předloženy k schválení v referendu", řekl prezident. Neupřesnil však, o jaké myšlenky a řešení by mělo jít.
Historicky první přímý dialog mezi Kosovem a Srbskem se konal 8. a 9. března v Bruselu pod patronací EU. Podle obou stran dosáhl "drobných úspěchů" a má pokračovat dalším kolem koncem března. Srbsko samostatnost Kosova vyhlášenou před třemi roky neuznává a prištinské orgány ignoruje, což Kosovu působí značné problémy.
Například letadla z Kosova nemohou létat přes Srbsko, kosovské cestovní a osobní dokumenty nebo i kosovskou registraci aut Bělehrad také neuznává.
Značný problém představuje pro Kosovo otázka matrik a katastrálních dokumentů - knih a map. Srbské úřady při odsunu z Kosova odvezly všechny matriční a katastrální doklady, kosovské úřady nyní nemají na základě čeho vystavovat rodné listy a další osobní dokumenty nebo převádět nemovitý majetek. Situace došla tak daleko, že pokud chce Kosovan získat rodný list, musí do Srbska, to ale s kosovským pasem nemůže. Do zahraničí musejí Kosované cestovat oklikou přes Albánii a Černou Horu.
Během posledních jednání před vyhlášením kosovské samostatnosti navrhoval Bělehrad Prištině zvláštní autonomní status, jako mají Hongkong v Číně nebo Aalandské ostrovy v rámci Finska, tedy velmi dalekosáhlou samosprávu, zachovávající ovšem formální příslušnost území k Srbsku. To kosovští představitelé obratem odmítli a v únoru 2008 vyhlásili samostatnost.
