Lotyšsko a Estonsko shodně ujišťují, že před pěti stoletími byl právě v jejich zemi postaven první vánoční strom. Vedou o to spor, ovšem přátelský, jak se na baltské sousedy sluší.
Lotyšská metropole Riga letos slaví pětisté výročí svého vánočního stromu. Estonské hlavní město Tallinn však nemeškalo s odpovědí.
"Dostal jsem od starosty Tallinnu Edgara Savisaara dárek: malý vánoční stromek," řekl starosta Rigy Nils Ušakovs. "Poblahopřál nám k pětistému výročí vánočního stromky v Rize, ale připomněl, že Tallinn letos slaví 569. výročí prvního vánočního stromku." Podle jeho slov ale "je dobře, že se jediná neshoda mezi Rigou a Tallinnem týká toho, kdo měl dříve vánoční stromek".
Lotyšský úřad pro turistiku mezitím pronajal reklamní plochy v Tallinnu a zve Estonce, aby přijeli do vlasti vánočního stromku, na festival do Rigy.
Podle vědců, kteří považují za průkopníka vánočního stromku Lotyšsko, nebyl první z nich klasický jehličnan. V roce 1510 prý postavili kupci dřevěnou pyramidu, které se říkalo strom. Vyzdobili ji sušenými květy, ovocem, zeleninou a hračkami ze slámy. Konstrukce měla být dekorací pro průvod kolem jejich zasedací síně a nakonec měla být na znamení konce roku spálena.
Estonci zase tvrdí, že první vánoční stromek na světě byl vztyčen před tallinnskou radnicí v roce 1441 při zimní slavnosti, kdy kupci a svobodné ženy tančili kolem stromu a pak ho spálili.
"Nároky Lotyšů nejsou oprávněné," prohlašuje historik umění Juri Kuuskemaa pro největší estonský deník Postimes. Jak v Rize, tak v Tallinnu tehdy působily spolky svobodných kupců, kteří přišli z německých států.
Podle Mika Johnsona, Američana žijícího v Rize, který studoval historii vánočního stromku, jde o čistě akademické diskuse. "Je to jenom legenda, stejně jako o Santa Clausovi. Jakým právem si Finsko dělá nároky na domovinu Santa Clause?"
