Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg dnes v Minsku jménem předsednictví Evropské unie pozval Bělorusko na summit věnovaný tzv. východnímu partnerství unie. Jednání se uskuteční příští měsíc v Praze. Podle mluvčí české diplomacie je pozvánka určena státu a je na Bělorusku, kdo ho bude zastupovat.
Zahraniční tiskové agentury píší, že do Prahy byl pozván Lukašenko. Podle mluvčí české diplomacie je ovšem pozvání určeno státu a je na Bělorusku, kdo ho bude zastupovat.
"Pozvánku Bělorusku ministr (Schwarzenberg) předal na schůzce s prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Kdo bude zemi na summitu reprezentovat, rozhodne běloruská strana," uvedla na dotaz ČTK mluvčí českého ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová.
Podle komuniké českého ministerstva zahraničí Schwarzenberg běloruské straně jasně naznačil, že účast v programu východního partnerství má své podmínky.
"Otevřeně jsme se s (běloruským) ministrem i prezidentem bavili o tom, že východní partnerství není žádný altruistický projekt. Je pro nás vzájemně důležité, abychom vytvořili prostředí bezpečné pro investice a byli prosperujícími sousedy," řekl ministr.
Hlavními tématy setkání v Minsku byla vedle východního partnerství také lidská práva a ekonomická a finanční krize. Je na každé účastnící se zemi, aby v rámci projektu navrhla konkrétní oblasti, ve kterých bude spolupráce s EU nejpřínosnější.
V této souvislosti ministři zmínili transport energetických surovin (plynu, ropy), ale i nutnost vypořádat se s dopady finanční a ekonomické krize.
Schwarzenberg se v Minsku setkal také s představiteli běloruské opozice. Situace v Bělorusku se podle nich sice v poslední době mění postupně k lepšímu, změny ale nejsou systémové. Nejsou trestáni úředníci, kteří represemi porušují práva lidí. V tomto směru představitelé opozice doufají, že etiku chování úředníků a jejich přístup k občanské společnosti by mohl pozitivně ovlivnit právě projekt východního partnerství.
Bělorusko je jedna z šesti postsovětských zemí, které se mají do projektu evropské "sedmadvacítky" zapojit. Lukašenkův režim je kritizován pro porušování lidských práv a potlačování opozice. Lukašenko kvůli této kritice už dříve naznačil, že i v případě pozvánky se summitu nezúčastní.
Dnes italské ministerstvo zahraničí oznámilo, že Lukašenko navštíví ještě tento měsíc Vatikán, a při té příležitosti se sejde i s šéfem italské diplomacie Frankem Frattinim.
Vedle Běloruska unijní projekt východního partnerství počítá s účastí Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. Výměnou za reformy nabízí těmto východoevropským státům sbližování s Evropskou unií. Ta chce do programu do roku 2013 investovat na 600 milionů eur (přes 16 miliard korun).
Na Západě dlouho nevítaný Lukašenko |
Mezinárodní veřejnost dlouhodobě obviňovala Lukašenka z rozsáhlého porušování lidských práv v Bělorusku. Až do loňska mu proto Evropská unie bránila v oficiální návštěvě členských zemí. Lukašenko ale přistoupil po roce 2007, kdy se Minsk dostal do sporu se svým tradičním spojencem Ruskem kvůli cenám energií, k některým vstřícným krokům vůči EU. Oficiálně byl Lukašenko naposledy na Západě v roce 1995, kdy navštívil Francii. Pak několikrát pobýval v New Yorku, kde se účastnil jednání v rámci OSN, a neoficiálně vycestoval i do některých evropských zemí. Washington označoval celá léta Lukašenkův režim za "poslední diktaturu v Evropě"; Lukašenko je u moci již od roku 1994 a Západ ho obviňoval, že své oponenty odstraňuje vězněním, že umlčuje sdělovací prostředky a že podvádí ve volbách. Loni ale Minsk své politické protivníky propustil, umožnil vydávání nezávislých novin a pokročil i ve volebních procedurách, které přiblížil mezinárodním standardům. EU na to reagovala dočasným zrušením cestovního zákazu pro Lukašenka i další čtyřicítku vysokých představitelů jeho režimu. Letos v březnu unie toto dočasné zrušení prodloužila o dalších devět měsíců. |
Foto: ČTK/AP a Reuters
