Hledaní teroristé z kdysi velmi aktivní německé Frakce Rudé armády (RAF) mají kromě loňských neúspěšných přepadení dvou obrněných transportérů s penězi na svědomí zřejmě i několik loupeží v supermarketech z posledních let. S odvoláním na vyšetřovatele o tom informoval server Spiegel Online. Krajně levicová RAF vedla v 70. až 90. letech ozbrojený boj proti západoněmeckému státu, v roce 1998 se rozpustila.
Po trojici někdejších členů teroristické skupiny - Ernstovi-Volkerovi Staubovi, Burkhardovi Garwegovi a Daniele Kletteové - německá policie pátrá kvůli přepadení dvou dodávek převážejících peníze. Jde o případy, které se staly loni u Stuhru a u Wolfsburgu ve spolkové zemi Dolní Sasko. Letos v dubnu se k německé policii připojila policie švédská, která našla stopy členů RAF na jihu Švédska.
Vyšetřovatelé nyní přišli na to, že se Staub, Garweg a Kletteová pravděpodobně podíleli i na šesti loupežných přepadeních obchodů na severozápadě Německa. Server Spiegel Online uvedl, že si při nich mohla trojice přijít až na 380.000 eur (10,3 milionu Kč), kterými pravděpodobně financuje svůj život v ilegalitě.
Tři desítky obětí
Akce RAF si v 70. až 90. letech vyžádaly přes tři desítky obětí, včetně vysoce postavených osob a představitelů německého průmyslu a finančnictví. Staub, Garweg a Kletteová se podle policie přímo podíleli například na pumovém útoku na novou věznici v hesenském Weiterstadtu v roce 1993.
Nejznámějšími oběťmi RAF se stali generální prokurátor Siegfried Buback, bankéř Jürgen Ponto a šéf sdružení zaměstnavatelů Hanns Martin Schleyer, kteří byli zavražděni v roce 1977.
Někteří členové RAF jsou dodnes na seznamu hledaných osob. Vyšetřovatelé také stále neznají konkrétní pachatele některých atentátů a vražd, například podnikatele Ernsta Zimmermanna (1985), manažera koncernu Siemens Karla Heinze Beckurtse (1986) nebo šéfa úřadu pro privatizaci majetku zaniklé Německé demokratické republiky Detleva Rohweddera (1991).
