Nebezpečí jejího útěku neexistuje. Německý spolkový soudní dvůr v Karlsruhe proto nařídil propustit z vazby někdejší členku ultralevicové teroristické skupiny Frakce Rudé armády (RAF) Verenu Beckerovou.
Za mřížemi strávila přerušovaně 15 let.
Podle soudců je sice podezřelá z přispění k vraždě spolkového generálního prokurátora Siegfrieda Bubacka z roku 1977, dostatečný důvod k jejímu držení ve vyšetřovací vazbě ale soudci neshledali.
Policie zadržela Beckerovou koncem letošního srpna v jejím berlínském bytě. Státní zastupitelství totiž letos obnovilo vyšetřování Bubackovy vraždy na základě analýzy nových vzorků DNA. Výsledky naznačily, že se nyní sedmapadesátiletá žena mohla na likvidaci někdejšího německého hlavního prokurátora, jeho řidiče a strážného podílet.
ČTĚTE TAKÉ: RAF - nikdy nedoléčené německé trauma
Důkazy o tom, že právě ona na trojici vypálila smrtící rány, ale podle dostupných informací zatím neexistují.
Bubacka zastřelily v jeho voze 7. dubna 1977 v Karslruhe dvě osoby, které kolem projely na motocyklu. Dosud se nepodařilo zjistit, kdo to byl. Za podíl na vraždě poslal soud na doživotí do vězení Knuta Folkertse, Christiana Klara a Brigitte Mohnhauptovou.
Beckerová kdysi vypověděla, že se atentátu zúčastnili tři členové RAF. Günter Sonnenberg prý řídil motorku. Na jejím zadním sedadle byl Stefan Wisniewski, který na Bubackovo auto střílel. Christian Klar na dvojici čekal v únikovém voze, uvedla na začátku osmdesátých let Beckerová. Podezření, že se ale akce sama účastnila, posílila letos v srpnu domovní prohlídka.
Beckerovou jako někdejší členku Komanda Ulrike Meinhofové, které neslo jméno jedné z vůdčích tváří první generace RAF, policie kvůli podezření z podílu na atentátu na Bubacka vyšetřovala už v roce 1977. Tehdy se její zapojení prokázat nepodařilo.
Poprvé ale skončila Beckerová ve vězení pro mladistvé už roku 1972. Odsoudili ji na šest let, ale po třech letech se dostala na svobodu v souvislosti s vydíráním teroristů po únosu předsedy berlínské CDU Petera Lorenze.
Za přestřelku, která se odehrála při zatýkání, ji ale ve stejném roce potrestal soud doživotním vězením. Propuštěna byla po prezidentské milosti o 12 let později.
Verena Beckerová začala svou „kariéru na šikmé ploše" jako mladistvá, když se přidala k Hnutí 2. června. Skupina přijala své jméno podle data zastřelení studenta Benno Ohnesorga roku 1967 v Berlíně.
Ohnesorga zabil pistolí západoberlínsiý policista, oněmž se nedávno prokázalo, že byl spoluprácovníkem východoněmecké tajné služby Stasi. Důkazy na nějakou spojitost mezi vraždou studenta a komunistickou policií ale nejsou. Stalo se tak během demonstrací při návštěvě perského šáhy Rézy Páhlavího. Později se Beckerová stala členkou RAF.
Historie "městských partyzánů" z RAF ve zkratce | ||||
|
Jedním z hlavních cílů takzvané druhé generace RAF se stalo osvobození jejích zatčených členů. Skupina proto změnila svou strategii a rozšířila svou působnost i za hranice Německa (obsazení německého velvyslanectví ve Stockholmu, duben 1975). Například v dubnu 1977 zavraždilo Komando Ulrike Meinhofové generálního prokurátora SRN Siegfrieda Bubacka a v červenci RAF zastřelila šéfa představenstva Dresdner Bank Jürgena Ponta. Foto: Spiegel, Wikipedia a Profimedia
