Kdo zavraždil roku 1977 vrchního státního zástupce Siegfrieda Bubacka a jeho dva společníky? Tři desítky let po takzvaném německém podzimu zahájil dnes soud v německém Stuttgartu proces s bývalou členkou německé ultralevicové teroristické organizace Frakce Rudé armády (RAF) Verenou Beckerovou. Na lavici obžalovaných usedla přesně tam, kde Spolková republika zažívala kdysi velké procesy se členy Frakce rudé armády (FAF).
Pokud ji soud uzná Beckerouvou vinnou, hrozí padesátileté Berlíňance až doživotní vězení.
Soud s Beckerovou německá média označují za možná poslední velký proces s některým z někdejších příslušníků RAF, která má v letech 1970 až 1998 na svědomí přes 30 lidských životů. První den jednání státní zástupce četl obžalobu. Beckerová se k obviněním odmítla vyjádřit a dění v soudní síni sledovala beze slov a bez emocí zpoza velkých černých brýlí. Údajně totiž trpí revmatickým onemocněním a je citlivá na světlo.
Podle státního zástupce Waltera Hembergera obviněná "významně působila při rozhodnutí spáchat atentát na vrchního státního zástupce Bubacka, při plánování a přípravě tohoto vražedného útoku stejně jako při šíření dopisu, kterým se k němu (RAF) přihlásila".
Na rozdíl od syna zavražděného Michaela Bubacka, který v procesu figuruje jako vedlejší žalobce, se ale prokuratura nedomnívá, že držela v ruce pistoli, z níž padly výstřely, které kromě Siegfrieda Bubacka usmrtily i jeho řidiče Wolfganga Göbela a kolegu Georga Wurstera.
Atentát spáchaly 7. dubna 1977 v Karslruhe dvě osoby s helmami na hlavě, které na motocyklu projely kolem stojícího Bubackova auta. Dosud se ale nepodařilo zjistit, kdo to byl. Za podíl na vraždě poslal soud v minulosti na doživotí do vězení jiné členy takzvané druhé generace RAF Knuta Folkertse, Christiana Klara a Brigitte Mohnhauptovou.
Podle nedávno zveřejněných dokumentů a výpovědí, na které upozornil časopis Der Spiegel, ale měla být například Mohnhauptová v době atentátu v Bagdádu nebo v Amsterodamu.
Buback mladší se na základě výpovědí očitých svědků domnívá, že střelkyní byla právě Beckerová. Ze zadního sedadla motocyklu totiž pálila osoba s drobnou postavou o hlavu menší než řidič, což podle Michaela Bubacka sedí na obžalovanou.
Michael Buback, pětašedesátiletý profesor chemie, zasvětil poslední tři roky svého života soukromému pátrání po otcových vrazích. Jeho zjištění a veřejný tlak pak přiměly státní zastupitelství ke znovuotevření případu. Svou roli v tom sehrály i nové stopy objevené pomocí testů DNA, které prý ukazují na zapojení Beckerové.
Ta dnes prostřednictví svého právníka soudu sdělila, že se k obviněním nebude vyjadřovat. Při líčení tak byla čtena jen její dřívější výpověď, v níž připustila, že o útoku věděla.
Soud má zatím naplánováno do prosince 17 stání, během nichž chce vyslechnout na 160 svědků a znalců. Odborníci nicméně soudí, že prokázání viny Beckerové bude těžké. Už jen proto, že Bubackův nástupce v čele německých žalobců nechal po odsouzení Mohnhauptové a spol. všechny tehdejší důkazní materiály zničit, protože prý zabíraly moc místa.
Beckerová byla za svou teroristickou činnost už jednou na doživotí odsouzena v roce 1977. O 12 let později jí ale tehdejší prezident Richard von Weizsäcker udělil milost. Tento trest se však netýkal vraždy v Karlsruhe, nýbrž střelby v jihoněmeckém Singenu měsíc po atentátu.
Tehdy čtyřiadvacetiletá Beckerová se při zatýkání bránila stejnou zbraní, kterou byl zastřelen Buback, ale ani to tehdejší vyšetřovatele nepřimělo k tomu, aby ji obvinili z podílu na jeho vraždě.
