Bývalý jugoslávský prezident Josip Broz Tito prý zvažoval útěk ze země. Bylo to v době největšího tlaku Sovětského svazu na Jugoslávii v roce 1948. Podle bělehradského listu Večernje novosti tuto informaci získali tehdejší pracovníci britských výzvědných služeb.
Jugoslávie mohla podle deníku zůstat bez prezidenta po střetu se Sovětským svazem a po rezoluci přijaté Informbyrem (poválečnou mezinárodní organizací komunistických stran), která kritizovala jugoslávské vedení kvůli údajným nacionalistickým chybám. Tito prý pak uvažoval o tom, že Jugoslávii opustí, pokud ji SSSR napadne nebo obsadí.
"Britští zpravodajci v terénu poslali do své centrály informaci, že v době nejostřejší krize a konfliktu mezi jugoslávskými komunisty a komunistickými stranami Sovětského svazu a jeho satelitů 'Tito kontaktoval úřady Švýcarska s cílem zjistit, zda by mohl v této zemi získat azyl'," citovaly Večernje novosti Gorana Nikoliče, autora knihy Tajné služby Velké Británie, která se má na veřejnosti objevit v únoru.
Nikolić rovněž poukázal na to, že rezoluce Informbyra a střet se Stalinovým Sovětským svazem měl za následek oteplení vztahů mezi Jugoslávií a západními spojenci.
Informbyro byla mezinárodní organizace komunistických stran, která navazovala na činnost Kominterny, zrušené za války. Organizaci řídila Moskva, která jejím prostřednictvím chtěla kontrolovat východní blok, jenž se po druhé světové válce utvářel.
Jugoslávští komunisté ale velmocenské snahy SSSR zcela si podřídit členské státy tohoto bloku odmítli, výsledkem čehož byla tzv. sovětsko-jugoslávská rotržka.
