Po pádu své vlády se nyní Portugalci obávají toho nejhoršího. Jsou si vědomi, že úsporná opatření budou nejen pokračovat, ale že mohou být ještě tvrdší a že hrozí přízrak bankrotu s nepředvídatelnými důsledky.
Sebastiano Nogueira posedává v době snídaně na terase ve starém Lisabonu. Je znepokojen jako všichni, píše agentura AFP.
"To je nejhorší doba pro politickou krizi. To, co se stane, bude katastrofa: přijde MMF (Mezinárodní měnový fond) a lidé budou trpět ještě více než teď," říká osmapadesátiletý optik. Stejně jako mnoho Portugalců je přesvědčen, že se země nevyhne mezinárodnímu poručnictví, jak tomu bylo již dvakrát, v letech 1978-1979 a pak 1983-1985.
"To je děsné, jaké máme politiky! Nikdo se o zemi nestará," obviňuje vedení země. Taková slova zaznívají všude po Lisabonu po demisi socialistického premiéra Josého Sócratese vyvolané tím, že parlament odmítl schválit jeho nový úsporný program, během roku již čtvrtý.
Lidé jsou na jednu stranu rádi, že odešel stále méně populární premiér, na druhou stranu se obávají hrozícího finančního krachu. Perspektiva předčasných voleb vyvolává jen málo naděje.
"Nic nechápu, ale katastrofa nás nemine," utrousí starší dáma a drobnými krůčky odchází.
Elvira Cerqueirová, která obvykle uklízí v metru, kategoricky soudí, že "Sócrates udělal dobře, když podal demisi, dělal jen blbosti."
"Teď přijde někdo jiný, ale bude dělat totéž. Politici a jejich rodiny nevydělávají 500 eur (12 tisíc Kč) jako my!" zlobí se a dodává, že rozhodně nebude pro nikoho hlasovat.
"Demise tedy byl supernápad," prohlašuje mladá žena, která o sobě tvrdí, že je bez práce stejně jako mnoho dalších. "Mám strach z bankrotu. Politici říkají, že k tomu nedojde, ale člověk neví, jestli říkají pravdu," dodává.
"Celá země má strach: v politice je to špatné, ve světě je to také špatné. Máme strach o naše děti. Pro mladé je těžké najít si práci nebo získat bydlení," říká šedesátnice procházející se s přítelkyní v obchodní čtvrti Baixa.
"Jsme na tom už tak špatně, že mi není jasné, jak by se mohly schválit další úspory," soudí Maria. Portugalcům již poklesly mzdy a sociální dávky a vzrostly daně, zatímco životní náklady jsou čím dál tím vyšší.
"Podle mého názoru by bylo nejlepší, kdyby MMF přišel hned, lidi pak nebudou sami, kdo za krizi platí," prohlašuje dvaatřicetiletý Paulo Silva, počítačový technik bez práce.
"Záchrana od MMF, ECB (Evropská centrální banka) nebo komise (EU) je vždycky špatná," namítá osmačtyřicetiletý Luis Costa.
"Musíme věřit, že naši evropští partneři udělají všechno pro to, aby Portugalsko tak hluboko nekleslo. A jestli má přijít MMF, tak ať přijde, abychom se z téhle situace brzy dostali. V každém případě to Portugalci ucítí na vlastní kůži," říká.