Tour de Merkelová. V namáhavé maratonské misi "běží" i za sebe

Pro kancléřku definitivně končí letní dovolená. V tempu, které je i pro ni nezvykle rychlé, vyjíždí Angela Merkelová do Evropy. Má před sebou Itálii, Estonsko, Českou republiku, Polsko a pak dva dny vrcholných politických rozhovorů na domácí půdě.

To, co absolvovala v uplynulých dnech, v prvním týdnu po letní dovolené, bylo jen příjemné zahřátí: jednání CDU, vláda, volební kampaň. Nyní ji čeká diplomatický maraton, jehož cílem bude hledat společnou misi zbývajících 27 evropských států po britském hlasování o vystoupení ze společenství. Merkelová musí získat zpět důvěru lidí v Evropě a zabránit jejímu roztříštění a stále silnějšímu nacionalismu.

Samozřejmě jde Merkelové také o její vlastní politickou budoucnost. Jen když se jí podaří udržet Evropu pohromadě, konečně dostat společně s partnery pod kontrolu uprchlickou problematiku a najít způsob společného evropského nasazení v syrské krizi a v bezpečnostních otázkách, mohla by se v roce před parlamentními volbami znovu začít zvyšovat její klesající popularita.

Cesta po Evropě

Merkelová se nejprve sejde s italským premiérem Matteem Renzim a s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Od nich se čeká jasný signál pro Evropu. Pak to začne být složitější. Ve středu jede nejmocnější žena Evropy do Tallinu, ve čtvrtek do Prahy. Mimořádně komplikovaná budou páteční jednání ve Varšavě, kde bude kancléřka mluvit s premiéry zemí takzvané visegrádské čtyřky. Polsko, Česká republika, Slovensko a Maďarsko jsou tvrdí odpůrci jejího kurzu v uprchlické politice.

Ale ani rozhovory na zámku Meseberg v Braniborsku nebudou žádná procházka růžovou zahradou. V pátek tam Merkelová očekává premiéry Nizozemska, Finska, Švédska a Dánska, v sobotu přijedou rakouský kancléř a šéfové vlád Slovinska, Bulharska a Chorvatska.

Otevřené jednání

"Jde o to, mluvit co nejotevřeněji s co možná největším počtem našich evropských partnerů, a to s otevřeným výsledkem," popsal účel cestovatelské diplomacie Merkelové její mluvčí Steffen Seibert.

Rozhodnutí Britů z 23. června vystoupit po více než čtyřiceti letech z EU společenství šokovalo, už o pár dní později se ale zbývající klub sedmadvaceti shodl na řadě témat, s nimiž chce získat zpět důvěru lidí. Vnitřní a vnější bezpečnost, posílení konkurenceschopnosti a inovativnosti, lepší perspektivy pro evropské mladé.

Do nadcházejícího neformálního summitu "zbývající EU", který se uskuteční 16. září v Bratislavě, chce nyní Merkelová "mluvit o praktickém postupu, který by ukázal všem evropským občanům viditelné výsledky," uvedl Seibert. Ale už před zahájením kancléřčina evropského turné mluvčí varuje před přehnaným očekáváním. Bratislava podle něj "nepovede k závěrům, které by proces reflexe ukončily". "Je to delší proces, který se tam neuzavře," dodal.

V Itálii se Merkelová, Renzi a Hollande setkají na ostrůvku Ventotene, kde evropský myslitel a komunista Altiero Spinelli společně s dalšími v roce 1941 sepsal "Manifest z Ventotene", v němž volal po sjednocení Evropy. Trojice chce navštívit Spinelliho hrob, a dát tak najevo soudržnost EU po takzvaném brexitu.

Co se týká Estonska, podle vyjádření ministerstva zahraničí v Tallinu se země v evropské politice shoduje s Merkelovou. EU by se měla soustředit na hospodářství a růst a na rozvoj vnitřního trhu. Estonsko chce i po brexitu udržet silné partnerství mezi EU a Británií, Londýn je důležitý parter v bezpečnostní politice.

Merkelová v Česku

Český prezident Miloš Zeman s uprchlickou politikou Merkelové nesouhlasí, vstřícný postoj Německa označil za nesmysl. Středolevá vláda ale přesto sází na společná témata s Německem jako je hospodářství, doprava a bezpečnost. Praha vidí brexit jako výzvu k zastavení se - EU musí být blíž občanům, musí se stát akceschopnější a méně byrokratickou.

Všechny země visegrádské čtyřky společně jsou proti trvalému rozdělování uprchlíků. Polsko chce spolu s Českem, Slovenskem a Maďarskem prosadit společné zájmy, podle nich by měl Brusel respektovat rozhodnutí suverénních států.