Belgická prokuratura nežádá zatčení tří katalánských exministrů, kteří pobývají v Belgii a na něž v pátek vydal španělský soudce eurozatykač kvůli jejich snahám o nezávislost Katalánska. Informoval o tom v pondělí deník El País. Tito tři Katalánci utekli do Belgie loni v říjnu s katalánským expremiérem Carlesem Puigdemontem, který je od neděle ve vazbě v Německu. Proti uvěznění separatistických katalánských politiků v pondělí opět demonstrovali lidé v řadě měst Španělska.
Belgická prokuratura se neobává, že by exministři Meritxell Serretová, Toni Comín a Lluís Puig uprchli a nedostavili se k případnému výslechu. Zatím ale předvoláni nebyli, protože jejich advokáti spolupracují s místní justicí. Tamní prokuratura také požádala o více informací k eurozatykači.
Všichni tři politici byli členy katalánské vlády Carlese Puigdemonta do loňského října, než ji Madrid kvůli jejím snahám o nezávislost Katalánska sesadil. Minulý týden vůči nim vznesl španělský soudce obžalobu, v případě Comína a Puigdemonta ze vzpoury a zpronevěry, v případě Serretové a Puige jen ze zpronevěry. Té se měli členové bývalé katalánské vlády dopustit tím, že ze státních peněz uspořádali referendum o nezávislosti Katalánska. Takové hlasování podle Madridu odporuje španělské ústavě.
Vyšetřující soudce nejvyššího soudu v Madridu v pátek obžaloval kvůli snahám o nezávislost Katalánska 25 Katalánců, z toho 13 ze vzpoury, za niž hrozí až 25 let vězení. Ze vzpoury a zpronevěry je obžalována i katalánská exministryně Clara Ponsatíová, která také loni utekla do Belgie, ale od tohoto měsíce je ve Skotsku, kde působí na univerzitě v St. Andrews.
Za Ponsatíovou, která též spolupracuje s místní policií, se dnes postavili kolegové ze skotské univerzity. "Clara je trestána za své politické přesvědčení, což se nám z duše příčí. Budeme ji i nadále podporovat, ač respektujeme legislativní postupy," řekla výkonná ředitelka univerzity Sally Mapstoneová.
Eurozatykač vydal španělský soudce v pátek také na dvě bývalé katalánské separatistické poslankyně Annu Gabrielovou a Martu Roviraovou, které od letoška obě pobývají ve Švýcarsku.
Proti uvěznění části bývalého katalánského vedení protestovali i dnes lidé ve Valencii, v katalánském městě Terrasa, na Mallorce či v galicijském městě La Coruňa. Lidé nesli transparenty s nápisy "Tohle není demokracie" či "Svobodu pro politické vězně". Za politické vězně označují katalánské politiky, jichž je nyní ve španělském vězení devět, dva z nich od loňského listopadu, dva už od poloviny října a zbytek od pátku. Nejdéle jsou za mřížemi dva lídři separatistických organizací, kteří se do vazby dostali kvůli uspořádání demonstrace proti razii španělské policie.
Ve vazbě je od pátku například i bývalá šéfka katalánského parlamentu Carme Forcadellová, které hrozí 25 let vězení za to, že postoupila loni do hlasování v parlamentu několik zákonů, které podle Madridu odporují ústavě. Jedním z nich byl zákon i o referendu o nezávislosti Katalánska.
