Severní Kypr je na světovém diplomatickém parketu naprostý outsider, uznává ho jen Turecko. Tím spíše se Turci na severu ostrova snaží různými způsoby zviditelnit, oblíbeným je také vydávání vlastních poštovních známek. Nejnovější zvláštní známka se jmenuje "Naše vlajka".
Pro Severokyperskou tureckou republiku (SKTR; též "Turecká republika severního Kypru") je to jen další a současně oblíbená snaha, jak demonstrovat a propagovat vlastní státnost. Na známce je na vegetaci chudý horský svah s gigantickou státní vlajkou.
Motiv známky nevychází z fantazie jejího tvůrce. Jde o existující scenerii na svazích Pohoří pěti prstů (Kyrenia), které se zvedá k nebi na severu rozděleného hlavního města Nikósie.
Velkoformátová vlajka Severního Kypru je vytvořena z různě barevných kamenů a dobře viditelná už z velké dálky. Kyperští Turci chtěli jejím vytvořením mimo jiné demonstrovat, že "svou věc" jsou připraveni v případě potřeby bránit.
Kyperská republika, která získala nezávislost v roce 1960, je od roku 1974 rozdělena na řeckou a tureckou část. Kyperská záležitost mimo jiné brání vstupu Turecka do Evropské unie.
Protože se obě skupiny obyvatel ostrova nedokázaly ani po letech zprostředkovaných jednání dohodnout, vyhlásili Turci 15. listopadu 1983 Severokyperskou tureckou republiku. Diplomaticky ji ale uznává pouze Ankara.
Pod záštitou OSN vyjednal roku 2008 Brusel mezi kyperskými Turky a Řeky mírovou dohodu. Plánovalo se sjednocení ostrova podle vzoru Švýcarska do federálního svazku dvou rovnoprávných dílčích států.
V mírové smlouvě se explicitně zmiňovalo, že Turci odstraní ze svahů Pohoří pěti prstů svou spornou vlajku. Zatímco kyperští Turci v referendu citovanou smlouvu schválili, a sice dvěma třetinami hlasů, kyperští Řekové ji naopak třemi čtvrtinami hlasů odmítli.
