Ulice několika tureckých měst v sobotu zaplnilo na 100 000 demonstrantů proti vládě premiéra Recepa Tayyipa Erdogana. Nelíbí se jim jeho snaha prosadit do prezidentského úřadu ministra zahraničí Abdullaha Güla, jemuž vyčítají islamistickou minulost. Akce se obešla bez incidentů. Jde o třetí vlnu mohutných protestů za poslední měsíc, kdy stoupenci laického charakteru země dávají najevo obavy z posílení role islámu v Turecku.
Gül je kandidát vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). V Manise demonstranti pranýřovali AKP a její údajné kroky proti laickému státu, přičemž skandovali: "Turecko je a zůstane laické!", "Nechceme imáma Erdogana a jeho chráněnce Güla!"
Manifestace v Manise, na niž se ze sousedních měst sjelo podle policejních údajů až 80 000 lidí, směřovala i proti předsedovi tureckého parlamentu Bülentu Arinçovi, který je poslancem za tento region a předním politikem AKP. Arinç vyvolal pobouření prohlášením, že příští prezident bude "věřící", tedy muslim.
V Çanakkale manifestovalo 25 000 lidí, v Marmarisu na jihozápadě země 7000 lidí. Další manifestace se má konat příští neděli v Izmiru na západě Turecka.
Účastníci protestů vyzvali Güla, aby stáhl prezidentskou kandidaturu a poukazovali na jeho islamistickou minulost. Demonstranti navázali na obdobná nedávná shromáždění v v Istanbulu a v Ankaře s milionem účastníků.
Politické napětí v Turecku vzrostlo, když AKP minulý měsíc navrhla Güla na úřad hlavy státu. Opozice, která vládnoucí straně vytýká napojení na islamisty, dala najevo obavy z ohrožení laického rázu země. Proti vládě vystoupila i armáda, garant základních principů republiky, jak je při vzniku moderního Turecka deklaroval ve 20. století Mustafa Kemal Atatürk.
První kolo prezidentských voleb v parlamentu, v nichž byl Gül jediným kandidátem, skončilo minulý pátek debaklem. Opoziční poslanci hlasování opustili a neumožnili AKP získat nezbytnou dvoutřetinovou většinu hlasů. V úterý ústavní soud na popud opozice výsledky pátečního kola anuloval.
Nedělní hlasování dopadne stejně
Tuto neděli se bude hlasovat v opakovaném prvním kole, které zřejmě dopadne stejně, protože opoziční poslanci se voleb opět nehodlají účastnit. Další kola 12. a 15. května by se již zřejmě nekonala, protože Gül oznámil, že pokud v neděli nevyhraje, kandidaturu stáhne.
Premiér usiluje o další změny, především všeobecnou volbu hlavy státu a zkrácení jejího mandátu či o snížení věkové hranice při volbách do parlamentu. Od toho si AKP podle analytiků slibuje, že se jí podaří kandidáta do prezidentského úřadu prosadit.
Příslušný parlamentní výbor schválil návrh ústavního dodatku, podle něhož má být prezident volen ve všeobecném hlasování na pět let, a to nanejvýš dvakrát po sobě.
Návrh podpořila i opoziční Vlastenecká strana (ANAP). Očekává se, že parlament, v němž má AKP většinu, jej v příštích dnech schválí. Podle vedení AKP by prezident mohl být tak volen již letos.
Gül pro sobotní vydání britského listu Financial Times prohlásil, že si je jist vítězstvím, bude-li se prezident volit ve všeobecném hlasování.
"Podporuje mě 70 procent lidí," zdůraznil. Dodal, že turecký prezident má být volen demokraticky, nikoli "nejvyšší radou". Tím narážel na zásah armády v prvním kole voleb a rozhodnutí ústavního soudu o neplatnosti voleb. "Jako ministr zahraničí rozhodnutí soudu respektuji, ale to neznamená, že mě uspokojuje," zdůraznil.
Opozice se již začíná na předčasné parlamentní volby připravovat. Dvě menší strany pravého středu v sobotu oznámily, že se sloučí, aby snadněji překonaly desetiprocentní práh vstupu do parlamentu. Jde o Stranu pravé cesty a Vlasteneckou stranu, které budou napříště tvořit Demokratickou stranu.
Foto: ČTK
