V polovině dubna rozhodnou Turci v referendu, jestli chtějí nadále parlamentní demokracii, nebo nově autoritářský prezidentský systém. Volit budou výhradně občané Turecké republiky, ale do předvolební kampaně byla vtažena půlka Evropy. A vzduchem létají nařčení, za která by v hospodě padaly facky.
Je deštivé nedělní poledne. Istanbul je liduprázdný. Jen na ulici Istiklal, před nizozemským konzulátem, se už druhý den scházejí desítky lidí. Nad hlavou mávají tureckými vlajkami a vykřikují vlastenecká hesla. Od zdobené mříže, kterou se vstupuje do paláce, oddělují dav policejní zátarasy a zaparkované antony. Kolem stojí muži zákona se samopaly. V jednu chvíli se ale na střeše konzulátu objeví mužská postava, mává rukama nad hlavou a během okamžiku mizí ze stožáru pruhovaná nizozemská vlajka. Nahrazuje ji červená zástava s hvězdou a půlměsícem, vlajka Turecké republiky! "Allahu akbar," volá muž a dav dole na ulici mu nadšeně odpovídá.
Rozlícení Turci s vlajkami se na třídě Nezávislosti scházejí už druhý den. Na elegantní obchodní tepnu v evropské části Istanbulu je vyhnala diplomatická roztržka mezi Ankarou a Haagem. "Co si myslí? Takto s námi Evropa jednat nebude!" rozčiluje se muž středního věku. Oč jde? Nizozemské úřady překazily tureckým politikům setkání s krajany. Letadlu ministra zahraničních věcí Mevlüta Çavuşoğlua nejprve nedovolily v Rotterdamu přistát, vzápětí vyhostily ze země ministryni pro rodinu Fatmu Betül Sayan Kayaovou. I ona mířila na setkání s krajany, nizozemská policie ji však jako nežádoucí osobu eskortovala na -58cd0d13e21f1-300x400-58ce78c3b9718_180x240.png "Časopis TÝDEN.")
hranice s Německem. "Nevpustili mě na konzulát, který je tureckým územím. Nizozemsko porušuje mezinárodní úmluvy, smlouvy a lidská práva," stěžovala si ministryně a přidala ironickou poznámku o "Evropě roku 2017, centru současné civilizace".
* Co se děje v Turecku?
* Jak na diplomatickou roztržku reagují obyčejní lidé?
Jaromír Marek, autor je zpravodaj Českého rozhlasu.
