Turecký parlament ve čtvrtek schválil ústavní dodatek, který má v zemi umožnit přímou volbu prezidenta. Parlament tak přehlasoval nedávné veto prezidenta Ahmeta Necdeta Sezera. Pro změnu volby se vyslovila naprostá většina poslanců.
Dodatek, který stanoví, že nového prezidenta už nebude volit parlament jako dosud, ale lid, přijali poslanci na návrh vlády už začátkem měsíce. Prezident jej vetoval, a proto bylo nutné další hlasování parlamentu, které veto ruší.
Prezident z řad zastánců sekulárního rázu státu nemůže znovu právo veta uplatnit, ale může vypsat referendum. Vláda řízená muslimskými představiteli usoudila, že má podporu většiny obyvatel a že její záměr volit přímo prezidenta v případném referendu projde.
Sezer svůj odmítavý postoj zdůvodnil argumentem, že navrhovaný ústavní dodatek není v souladu s demokratickým systémem Turecka. Podle prezidenta by se hlava státu zvolená lidem mohla dostat do střetu s parlamentem, a to by vedlo k politické nestabilitě země.
Cesta z krize
Vláda premiéra Recepa Tayyipa Erdogana prosadila změnu ústavy coby prostředek, jak se dostat z politické slepé uličky vyvolané sekulárními poslanci, kteří bojkotovali nedávnou parlamentní volbu prezidenta. Erdogan zároveň vypsal všeobecné volby na 22. července - o čtyři měsíce dříve, než bylo plánováno - aby zmírnil napětí v zemi.
Krizi vyvolal odpor sekulární opozice proti vládnímu kandidátovi na prezidenta Abdullahu Gülovi. Opozice se obávala, že jeho vítězství by ohrozilo sekularizaci Turecka a zvýšilo by vliv islámu na politiku v zemi. Erdogan a jeho spojenci nařčení z islamismu odmítají.
Dodatek ústavy zároveň zkracuje prezidentský mandát ze sedmi let na pět, umožňuje prezidentovi usilovat o znovuzvolení ve druhém mandátu, zavádí uspořádání všeobecných voleb každé čtyři roky namísto současných pěti a snižuje nejnižší usnášeníschopný počet poslanců na 184.
Foto: ČTK/AP
