Ti, kteří se na letní dovolenou chystají na Korsiku, by měli zpozornět. Po období relativního klidu se na středomořském "ostrově krásy" opět množí násilné činy. Separatistické skupiny navíc oznámily, že chystají znovu pozvednout zbraně proti francouzským "utlačovatelům".
Od začátku roku došlo na Korsice k jedenácti vraždám, to je o 40 procent více, než za stejnou dobu loni. Zatím poslední obětí byl asi 40letý muž, kterému prostřelili hlavu v autě. Před ním zemřel rukou vrahů šéf místního národního parku Jean-Luc Chiappini. Podle policie většinu vražd spáchali členové gangů napojených na korsické separatisty.
Množící se případy vražd přiměly francouzského ministra vnitra Manuela Vallse, aby se na Korsiku přijel osobně podívat. Část Fronty pro národní osvobození Korsiky (FLNC) při příležitosti jeho dvoudenní návštěvy vydala prohlášení, ve kterém uvádí, že Francie musí uznat "katastrofální dopady jejího spravování ostrova v posledních dvou a půl stoletích" a hrozí tím, že "se znovu chopí zbraní, aby Francie uznala naše národní práva."
Valls reagoval tvrzením, že Francie se v žádném případě nenechá zastrašit. Separatisty navíc pobouřil, když zopakoval, že zrovnoprávnění korsičtiny s francouzštinou není na ostrově na pořadu dne, uvedla rozhlasová stanice RFI.
Příliš si nepomohl ani tvrzením, že násilí je hluboce zakořeněno v korsické kultuře. Na mysli měl zřejmě především otázku krevní msty, která je zde stále praktikována.
Čísla ale mluví jasně. Za posledních pět let bylo na ostrově zavražděno 105 lidí, což je při populaci asi 300 tisíc lidí opravdu dost. Uvádí se, že Korsika je místem s nejvyšším počtem vražd na obyvatele v Evropě. Drtivá část vražd se navíc neobjasní - za zmíněných pět let policie vyřešila každou desátou.
Vraždy jsou přitom jen částí strategie FLNC. Kromě nich se separatisté uchylují především k loupežím a bombovým útokům. Ty jsou většinou namířeny na budovy, které symbolizují francouzskou moc nad ostrovem. Oproti minulosti (především 80. letům) k nim ale v poslední době dochází v mnohem menší míře.
Mezi terče separatistů patří i turistická infrastruktura. Na druhou stranu, takové útoky mohou být pro útočníky poněkud kontraproduktivní.
Po uklidnění situace na Korsice v minulých letech si na ostrově začali budovat letní sídla majetnější Francouzi. Jen loni bylo postaveno šest tisíc nových domů. Stavební boom přitom ke svému obohacení a praní špinavých peněz využívají právě kriminální živly napojené na separatisty.
Korsika má nejen geograficky blíže k Itálii než k Francii. Koneckonců, i korsičtina je některými jazykovědci považována za poddialekt toskánského dialektu italštiny.
Francie ostrov získala od Janova v roce 1768. Již tehdy se o jeho samostatnost zasazoval revolucinář Pasquale Paoli. Do roku 1975 Korsika spadala pod region Provence-Alpes-Côte d'Azur. Poté byla rozdělena na dva departmenty - Horní a Jižní Korsiku. Od roku 1982 má v rámci Francie autonomii s vlastní vládou a parlamentem v rodišti Napoleona Bonaparte Ajacciu.
FLNC bojuje za nezávislost Korsiky od roku 1976. Po období její největší aktivity v 80. letech, kdy útočila i ve francouzském vnitrozemí, ji v 90. letech oslabily vnitřní rozbroje. I přesto se do této doby datuje asi největší "úspěch" FLNC - zavraždění prefekta Jižní Korsiky Clauda Érignaca v roce 1998.
Mimochodem Antoine Sollacaro - právník, který obhajoval prefektova vraha Yvana Colonnu, byl zastřelen v říjnu loňského roku, když si kupoval noviny na benzinové pumpě.
Reakcí francouzské vlády na násilnosti z přelomu století byl tzv. matignonský proces, který měl na ostrov přenést nové kompetence a departmenty nahradit novým statutem. Korsičané ale návrh změn v roce 2003 těsně odmítli v referendu.
