Běženci v EU
Týmy na migranty. Juncker před "horkou" nocí odkryl karty

Rychlé ustavení týmů, které by v migrací zasažených místech pomáhaly registrovat žadatele u azyl, ale také posílení podpory členským zemím při ochraně vnější hranice schengenského prostoru jsou mezi prioritami Evropské komise k řešení migrační problematiky pro příštího půl roku. Návrhy na večerním mimořádném summitu EU představí prezidentům a premiérům osmadvacítky šéf komise Jean-Claude Juncker. Nechybí mezi nimi také finanční podpora zasaženým státům i příslušným evropským agenturám.

Podle Junckera byly prostředky k řešení krize zkoro zdvojnásobeny.
"Od začátku krize v květnu Evropská komise obrátila každý kámen, abychom v evropském rozpočtu našli prostředky," poznamenal její šéf před novináři. Dostupné peníze se tak ze 4,6 miliardy eur (přes 124 miliard Kč) vyšplhaly na 9,5 miliardy (přes 256 miliard Kč).

Evropská exekutiva svůj další postup formulovala poté, co ministři vnitra unie přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska v úterý potvrdili přerozdělení dalších 120 tisíc žadatelů o azyl, kteří se nyní nacházejí v Itálii a Řecku. Celkem by si země měly v příštích dvou letech - dohromady se starší dohodou na 40 tisíc uprchlících - rozdělit 160 tisíc uchazečů o mezinárodní ochranu.

Česko se většinovému rozhodnutí členských zemí podřídí, Slovensko dalo najevo, že tak učinit nehodlá. Juncker dnes poznamenal, že by podle něj bylo lepší, kdyby úterní rozhodnutí bylo jednomyslné. Platné je však také rozhodnutí kvalifikované většiny členských zemí, podotkl.

V příštím půlroce by podle komise měly být prioritou týmy pomáhající s registrací uprchlíků v hraničních státech unie a připravující právě ony v úterý domluvené přesuny. Týmy by měli tvořit odborníci z dalších zemí EU ve spolupráci s evropskými agenturami jako je Frontex, Europol či Evropský podpůrný azylový úřad (EASO).

Návrh komise předpokládá také zřízení týmů, které by členským zemí v případě velkého migračního tlaku pomáhaly s ochranou vnější hranice schengenského prostoru. Mělo by být také možné rychle spustit podporu zemím pro řešení krizových humanitárních situací.

Dočasná obnova hraničních kontrol uvnitř schengenského prostoru některými členskými státy je podle komise oprávněná, ale musí se jednat o krátkodobé opatření. Cílem je obnovit volný pohyb uvnitř prostoru především co nejrychlejší obnovou standardního systému zvládání migrace.

Evropská exekutiva příští týden navrhne vyčlenit v letošním rozpočtu dalších 100 milionů eur (asi 2,7 miliardy Kč) na pomoc postiženým členským zemím. Dosavadní podpora ve výši 73 milionů eur (necelé dvě miliardy Kč) už totiž byla vyčerpána. O 1,3 milionu eur (asi 35 milionů Kč) navrhuje komise zvýšit letošní financování Frontexu, Europolu a EASO, především na personální posílení. V příštím roce mají tyto agentury dostat o 600 milionů eur více (přes 16 miliard Kč).

Dalšími návrhy ve finanční oblasti jsou zvýšení podpory programů OSN, které pomáhají se zásobováním uprchlických táborů na Blízkém východě, zvýšení prostředků na vlastní evropskou humanitární pomoc v příštím roce a více peněz na podporu uprchlíků ze Sýrie, kteří jsou v táborech v oblasti.

Zvláštní fond má vzniknout na podporu afrických zemí. V něm by pro začátek mělo být 1,8 miliardy eur (přes 21,5 miliardy Kč).

Posílit je podle komise také třeba spolupráci se třetími zeměmi, včetně tranzitních států na balkánské trase uprchlíků, se zeměmi původu migrantů a také s mezinárodními organizacemi.

Český premiér Bohuslav Sobotka bude na summitu podporovat důslednou ochranu vnější hranice unie, zřízení přijímacích center v hraničních státech EU, pomoc uprchlíkům v Turecku a dalších zemích v oblasti, lepší evropskou návratovou politiku či společnou politiku unie navenek, která omezí příčiny migrace.