Julian Assange dnes vyzval Spojené státy, aby ukončily "hon na čarodějnice", který prý vedou proti jeho serveru WikiLeaks. Server v minulosti zveřejnil tajné dokumenty americké diplomacie a armády. Assange promluvil z balkónu ekvádorského velvyslanectví v Londýně, kde se už dva měsíce skrývá. Před ambasádou hlídali policisté, kteří byli připraveni šéfa WikiLeaks zadržet v případě, že úřad opustí. Britský soud rozhodl o vydání Assange do Švédska, kde zakladatel WikiLeaks čelí podezření ze sexuálních deliktů.
Assange prohlásil, že když je ohroženo fungování WikiLeaks, je ohrožena i svoboda slova. Zároveň vyzval Washington, aby přestal pronásledovat lidi, kteří upozorní na nepravosti, jež mocní tajně páchají. Jmenovitě Assange vyzval k propuštění amerického vojína Bradleyho Manninga.
Ten čeká na vojenský soud za to, že údajně ukradl z databází desítky tisíc tajných informací o válkách v Iráku a v Afghánistánu a čtvrt milionu diplomatických depeší, které pak předal WikiLeaks.
"Pokud Bradley Manning udělal to, z čeho je obviňován, je to hrdina a příklad pro nás všechny a jeden z předních politických vězňů ve světě," řekl Assange. "Bradley Manning musí být propuštěn."
Zakladatel WikiLeaks dnes za udělení azylu poděkoval ekvádorskému prezidentovi Rafaelu Correovi, celé vládě tohoto jihoamerického státu a také ekvádorskému lidu. Rovněž poděkoval všem, kdo ho podporovali a podporují. Požádal také svou rodinu o odpuštění za komplikace, kterým ji vystavil. Dětem slíbil, že se s nimi brzy sejde.
Assange tvrdí, že obvinění vznesená proti němu ve Švédsku jsou falešná a jsou pouze politickou mstou za činnost WikiLeaks. Vydání do Švédska se brání s odůvodněním, že mu tam hrozí s větší pravděpodobností extradice do Spojených států. Assange v minulosti tvrdil, že by v USA mohl být kvůli činnosti WikiLeaks odsouzen k trestu smrti.
Dnes dopoledne mluvčí WikiLeaks uvedl, že Assange je ochoten jednat o svém případném vydání do Švédska. Nutnou podmínkou k tomu ale podle WikiLeaks je záruka od švédských úřadů, že Stockholm Australana v žádném případě nevydá do USA.
Assangeův případ vytvořil napětí mezi Ekvádorem na jedné straně a Británií a Švédskem na straně druhé. Představitelé obou evropských zemí vyjádřili pobouření nad tím, že Assange dostal v Ekvádoru azyl. V Quitu zase vyvolalo poprask prohlášení britských představitelů, že by Londýn použít britský zákon z roku 1987 umožňující za mimořádných okolností vstoupit na nějakou ambasádu v zemi. Británie vzápětí takovou možnost vyloučila.
Assange se kromě Ekvádoru těší velké podpoře i v dalších latinskoamerických zemích. Ministři těchto států se dnes scházejí v ekvádorském Guayaquilu, aby posoudili současnou situaci kolem zakladatele WikiLeaks.
