Část severoirských republikánů doufá, že brexit ve vzdálenějším horizontu povede k rozpadu Spojeného království a znovu upozorní na problém rozděleného Irska. Napsal to list The Guardian. Naděje na odchod Severního Irska z Británie chovají příslušníci ulsterského hnutí Společnost 1916, kteří by chtěli uspořádat celoirské referendum o jednotě rozděleného ostrova.
Aktivista Barrister Plunkett Nugent, který takový krok prosazuje, brexit vítá. "Referendum odhalilo pravdu o podvodu kolem rozdělení Irska. Čtvrteční hlasování znamená, že (vnitroirská) hranice bude znovu na očích. Ukázalo, že hranice stále existuje, stejně jako politický fakt rozdělení," řekl Nugent.
Po oznámení výsledků referenda Martin McGuinness z nacionalistické republikánské strany Sinn Féin vyzval k vypsání referenda o sjednocení Ulsteru s Irskem. Jeho návrh obratem odmítla Arlene Fosterová, první ministryně Severního Irska reprezentující probritskou unionistickou stranu, stejně jako londýnská ministryně pro Severní Irsko Theresa Villiersová.
Po oznámení výsledků referenda spolu telefonicky hovořili premiéři Británie a Irska David Cameron a Enda Kenny. Podle stanice BBC se dohodli na trvalém vzájemném kontaktu "o otázkách oboustranného zájmu" a shodli se na tom, že v jejich spolupráci ohledně Severního Irska nenastane žádná přestávka.
Krvavé násilí v Severním Irsku mezi katolíky a protestantskými unionisty ukončil mírový proces, který vyvrcholil podpisem mírové dohody v roce 1998. Předchozí násilí si od roku 1969 vyžádalo na 3500 mrtvých. Soupeřící strany se od té doby dělí o moc, ale severoirští katolíci se stále netají zájmem odtrhnout se od Londýna a připojit k Dublinu.
V referendu o brexitu se obyvatelé Severního Irska, stejně jako Skotska, vyslovili pro setrvání v Evropské unii, zatímco obyvatelé Anglie a Walesu hlasovali proti. V Ulsteru členství v EU podpořilo 56 procent hlasujících, proti bylo 44 procent.
