![Mamut ze "slonoviny", 3,7 cm dlouhý, Lonetal](https://old.tyden.cz/obrazek/slonovina-467fd46ebcd0a.jpg "Mamut ze "slonoviny", 3,7 cm dlouhý, Lonetal")
Zvířátka vyřezávaná do slonoviny z vrchoviny Schwäbische Alb na jihozápadu Německa jsou nejstaršími nálezy výtvarného umění lidstva. Nelze však vyloučit, že zůstaly po neandertálcích.
Ve čtyřech jeskyních vrchoviny bylo nalezeno 26 vyřezávaných postaviček dnes již vymřelých zvířat. Plastiky mamutů, nosorožců, medvědů, divokých koňů, lvího muže, ale možná také nejstarší hudební nástroj (flétna z kosti) byly vyhrabány již roku 1931.
V minulých týdnech bylo hledání obnoveno prosíváním horniny, která zůstala před sedmdesáti lety ležet po prehistoricích jako hlušina.
Čtyřcentimetrový slonovinový mamut je zřejmě starý 35 tisíc let. Tím je zároveň nejstarším dokladem výtvarného umění lidstva. Starším než slavné venuše.
Nemusí však být zcela jisté, že jde o práci naši prapředků (homines sapientes). V této oblasti tehdy rovněž žil člověk neandertálský (Homo neanderthalensis). Tvor, který obýval Přední východ a Evropu před 200 tisíci až asi 30 tisíci lety, měl také umělecké klony.
Neandertálcům, které lze s nadsázkou nazvat nejslavnějšími z Němců, bývají přisuzovány plastické malby lvů z doby před 36 tisíci roky v jeskyni u obce Vallon-Pont d´Arc v jihofrancouzském départementu Ardèche pojmenované po objeviteli roku 1994 Chauvet.
Ostatní práce už asi patří „lidem“, kteří dorazili do Evropy před 41 tisíci až 35 tisíci roky. O tom, zda neandertálce porazili a snědli, nebo zda mírově koexistovali vedle sebe, až slabší vymřeli, není prehistorických dokladů.
Mezi nejznámější díla prehistorických lidí patří například zvířecí kresby v jeskyni Lascaux u vsi Montignac v Dordogne z doby kolem 17 tisíc let před n. l. (vyšší datum: 25 tisíc). Zřejmě ji ozdobili jako obětiště, stejně jako mladší Altamiru u Santillany del Mar v Cantabrii z doby kolem 15 tiscíc před n. l. (vyšší datum: 18 500) a jeskyni se vstupem pod hladinou v Marseille pojmenovanou podle potápěče-nálezce Cosquer (1985).
Člověk prodělal několik oteplení a ochlazení klimatu. Před asi 200 tisíci roky oteplení proměnilo ráz africké tropické krajiny v savanu. Tato tepelná změna kulminovala v období před 125 tisíci lety, kdy se ve střední Evropě mimo jiné koupali hroši.
Pak přišlo ochlazení a před asi 100 tisíci lety byla lidská populace podle antropologů decimována na několik tisíc jedinců. Před asi 60 tisíci roky lidstvo zmohutnělo, ledová doba propojovala kontinenty. 
Před zřejmě 200 tisíci lety obsadil Homo sapiens Afriku, před 100 tisíci Asii, před 55 až 40 tisíci Austrálii, před 41 tisíci roky byl v pontických stepích, před 35 tisíci obsadil Evropu a před 15 tisíci roky Ameriku.
Z nejstarších dějin lidstva:
-asi 35 000 – 29 000 aurignacien, z něhož pocházejí první nalezené umělecké předměty
-asi 28 000 až 21 000 gravettien, asi 23 000 Věstonická venuše (podobně venuše willendorfská z Dolních Rakous); asi 18 000 nejvyšší stupeň zalednění ve střední Evropě
-asi 13 000 až 12 000 jsou v jeskyni
Kult venuší začal v období zhruba před 33 tisíci lety a trval do období před asi 18 000 lety. Je známo asi dvě stě sošek, sexsymbolů, ale také venuše rodící, jejíž dítě právě ukazuje hlavičku. Zda šlo o „pornoumění“, kultovní pramatky, nebo cokoli jiného, nelze stanovit.
Z doby kolem 32 000 nebo 28 000 před n. l. z éry starokamenného gravettienu je kamenný falus o délce dvaceti centimetrů z jeskyně u Schelklingen v jihoněmeckém kraji Schwäbische Alb a odborníci soudí, že sloužil buď k „zábavě“, nebo k odblanění panen (??).
Foto: lochstein.de
