Přes 20 zemí Evropské unie má zájem posílit vzájemnou spolupráci v obranné oblasti. Příslušný dopis, ve kterém oznámí záměr v této věci kooperovat, dnes před polednem podepíší v Bruselu jejich ministři zahraničí a obrany. Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek při příchodu hovořil o tom, že podpis připojí zástupci 24 z 28 unijních zemí.
Podle šéfky diplomacie EU Federiky Mogheriniové už také země představily na pět desítek konkrétních projektů, které se týkají jak společného rozvoje vojenských schopností, tak operací.
Počet zemí, které mají o věc zájem je podle Zaorálka důkazem, že myšlenka obranné spolupráce má v Evropě ohlas. "Pro Českou republiku je to jedna z priorit. Je to jedna z oblastí, kde se hodláme angažovat," řekl novinářům. Schopnost účinně reagovat v bezprostředním sousedství je podle něj něco, co Evropské unii chybí.
"Otevíráme novou kapitolu evropské obrany," zdůraznila Mogheriniová a připomněla, že silnější obrannou spolupráci předpokládá už lisabonská smlouva. Krok podle ní posílí také Severoatlantickou alianci. EU totiž například v otázce hybridních hrozeb může reagovat pomocí nástrojů, které NATO jako čistě vojenská aliance nemá k dispozici.
"A vzpomeňte si na Afriku, tam má EU větší přítomnost než NATO, třeba pokud jde o výcvik bezpečnostních sil, pokud jde o jemnou linii mezi rozvojovou spoluprací a posilováním bezpečnosti," poznamenala. EU je podle ní lépe vybavena pro situace, které nejsou čistě vojenskou operací.
Takzvaná trvalá strukturovaná spolupráce (PESCO), která bude po dnešním dopisu zainteresovaných zemí spuštěna v prosinci, má zajistit lepší koordinaci a spolupráci v obranných investicích, při vojenských schopnostech, ale i při konkrétních vojenských misích.
Přispět by tak PESCO mělo například k nižšímu počtu typů výzbroje a vybavení, které nyní evropské armády používají. Strukturovaná spolupráce má také EU v případě potřeby zajistit strategickou autonomii k samostatnému postupu.
Ministr Zaorálek ale dnes ráno nechtěl mluvit o oblastech, do nichž by se mohlo Česko v rámci PESCO zapojit. "Ta konkretizace nás teprve čeká. My se teď přihlásíme k tomu, že stojíme o to obranné systémy budovat," řekl a připomněl také společná vojenská cvičení.
Podle jeho slovenského kolegy Ivana Korčoka nemůže být evropská zahraniční politika silná bez možnosti opřít se o obranné schopnosti. Věc podle něj přináší i hospodářské příležitosti, dnes by totiž ministři měli potvrdit i záměr ustavení unijního obranného fondu, který by měl pomoci například s financováním obranného výzkumu.
