Do léta by měli zbylí uprchlíci opustit provizorní ubytovnu u bývalého letiště Tempelhof na jihozápadě Berlína. Prostory už se plně nevyužívají a jsou jen zdrojem vysokých ztrát. Nyní žije v Tempelhofu ještě asi 600 migrantů, dříve jich bylo 2500. Informoval o tom server rozhlasové a televizní stanice RBB.
Berlínská radnice původně počítala s tím, že do konce loňského roku všechny migranty z Tempelhofu přestěhuje do lepších podmínek. Kvůli pomalejší výstavbě nových ubytoven se jí to ale zatím nepodařilo.
V hangárech, které pamatují letecký most z dob berlínské blokády v letech 1948 a 1949, dostali běženci ubytování od října 2015. Přebývali ale v malých buňkách o velikosti do 25 metrů čtverečních, které nemají střechu a místo dveří jen černý závěs.
"Tempelhof není ani zdaleka to nejhorší ubytování, které máme. Máme tam příkladný systém sociální péče, s psychologickými týmy, s klinikou na místě i tři školky, takže je to docela dobré," uvedl na začátku února v rozhovoru mluvčí berlínského úřadu pro uprchlíky.
Prostory letiště pojmou až 4000 lidí, ani v době vrcholu migrační krize v nich ale nepobývalo více než 2500 cizinců. Na konci loňského léta poskytoval Tempelhof útočiště asi 1500 běžencům.
Loni v prosinci podnikly v hangárech razii speciální jednotky německé policie. Zásah souvisel s útokem na vánoční trh v Berlíně, který podle původních podezření spáchal uprchlík údajně hlášený na Tempelhofu.
I po vystěhování všech ubytovaných migrantů by Tempelhof měl zůstat přijímacím a poradenským centrem pro uprchlíky.
Jeden z hangárů nabízí lůžka na spaní i pro bezdomovce. Také zde ale podle médií převyšuje nabídka poptávku.
Do Německa za poslední dva roky přišlo téměř 1,2 milionu žadatelů o azyl, které si jednotlivé spolkové země rozdělily podle svého počtu obyvatel a ekonomické výkonnosti. Na Berlín tak připadlo kolem 70 tisíc běženců, pro které se především na podzim 2015 kvůli nedostatku kapacit těžko hledalo ubytování. Tisíce uprchlíků tak kromě Tempelhofu skončily v tělocvičnách.
