Pomoc expertů
Uprchlické hotspoty. Mají šanci na úspěch?
29.09.2015 05:45
Dokumenty Evropské komise i závěry unijních summitů už měsíce zmiňují jako důležitou součást zvládnutí nynější migrační krize přístup označovaný anglickým termínem hotspot. Trvající nejasnosti okolo konceptu a fakt, že je zatím k vidění jen v jednom případě, jsou tak především výpovědí o malé schopnosti EU reagovat na krizové situace s odpovídající rychlostí. Odborníci připouštějí, že nápad má logiku, ale jeho úspěch bude záviset především na okolnostech realizace.
Poprvé se o věci jako o rychlé a potřebné reakci na neodkladný problém, kterému čelí členské země "v přední linii", zmiňuje už v květnu zveřejněný Evropský program pro migraci. Naposledy minulý týden se premiéři a prezidenti osmadvacítky shodli, že koncept musí začít plně fungovat nejpozději na konci listopadu.
Pokud tedy bude do té doby všem jasné, co to vlastně ony hotspoty jsou. "Nejsou to centra, jsou to podpůrné týmy," vysvětluje Daniel Rosario, jeden z mluvčích Evropské komise. Pomáhat budou na evropském území, ačkoliv někteří politici dosud jejich práci umísťují například do severní Afriky či do Turecka nebo jinam na Blízký východ. Základem "ohniskového přístupu", jak zní český překlad termínu "hotspot", jsou totiž mezinárodní skupiny expertů, kteří mají přetíženým úřadům v Itálii a Řecku pomáhat s rychlou identifikací, vzetím otisků prstů a registrací tisíců přicházejících migrantů.
Urychlit by se tak mělo také rozhodování o tom, koho vrátit zpět tam, odkud do unie přišel. Prvním místem, kde věc začala v červnu zkušebně fungovat, je sicilská Catania. Koncept má umožnit i nedávno prosazené přerozdělení 160 tisíc uprchlíků z Itálie a Řecka. Bude namístě také ve chvíli případného spuštění trvalého mechanismu na přerozdělování uprchlíků, navrhovaného Evropskou komisí a odmítaného například Českem. Právě lidé z hotspotů tak nyní budou v první řadě odpovědni za nalezení příslušného počtu Syřanů, Eritrejců a Iráčanů, kteří jako jediní mohou být předáni do jiné unijní země. Ta pak bude řešit jejich žádost o azyl, v českém případě má jít o přibližně tři tisíce lidí za dva roky.
Práci týmů, které budou spadat pod řecké a italské vedení, mají na operační úrovni podporovat evropské agentury jako Frontex, Europol či Evropský podpůrný azylový úřad (EASO). Agentury mají slíbenou příslušnou finanční injekci, která jim už letos umožní posílení o několik desítek osob.
"Zatím nevíme, kolik personálu bude k dispozici a zda skutečně zaplní díry v řecké a italské administrativě," upozornila v rozhovoru Suzan Fratzkeová z Institutu migrační politiky (MPI), která věc intenzivně sleduje. Připomněla také, že expertům z ostatních států unie bude při nejlepší vůli určitou dobu trvat, než zvládnou procedury, které v této oblasti uplatňují řecké a italské úřady, a vytvoří si s nimi hladký pracovní vztah. "To je slabina celého přístupu - a Italové s Řeky na ni neustále upozorňují," podotkla Fratzkeová.
Hotspoty jsou v první řadě řešením problému nefungující řecké a italské byrokracie. Koncept se jen okrajově zabývá otázkou, kde budou uprchlíci či migranti žít do doby, než bude jejich registrace vyřízena. Právě na tento nedostatek upozorňují nevládní organizace jako Lékaři bez hranic či Amnesty International (AI). "Asi jsou ke zlepšení azylových procedur nutné. Ale ten systém může vést k porušování lidských práv," myslí si Louise Ortonová z AI. Varovala například před možným používáním síly při identifikacích, neodůvodněným zadržováním migrantů či jejich hromadným vyhošťováním.
Podle Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky OSN (UNHCR) je v první řadě důležité, aby lidé po cestě přes moře do Řecka či Itálie dostali lékařskou pomoc ve středisku vybaveném odpovídajícím způsobem. Jejich identifikace a registrace, ačkoliv určitě potřebná a nutná, by se měla dít až následně. A klidně na jiném místě než tato první "záchytná" centra. "Počty přicházejících jsou každopádně pro jednu jedinou zemi příliš vysoké, je třeba spolupracovat," řekl William Spindler z UNHCR. Organizace nyní čeká na podrobné informace o tom, jak budou hotspoty v praxi vypadat. Následnou relokaci žadatelů o azyl úřad OSN podporuje, ale zdůrazňuje, že zdaleka ne každý příchozí je skutečný uprchlík s právem na ochranu.
Součástí evropské odpovědi by proto podle Spindlera měl být snazší legální způsob cesty do Evropy pro ty, kteří do unie míří za prací. Pak by tito lidé nemuseli riskantně přicházet spolu se skutečnými uprchlíky. Unie by také měla najít efektivní, ale humánní způsob, jak ekonomické migranty po nelegálním příchodu vracet do zemí původu, dodal Spindler.
Ani poté, co schůzka šéfů států a vlád osmadvacítky minulý týden posunula hotspoty mezi klíčové body evropské agendy místo dosud probíraných kvót na uprchlíky, však není jisté, že koncipovaný mechanismus bude dostatečný. Podklady pro summit totiž v souvislosti s hotspoty například zmiňují, že na řeckém ostrově Lesbos by mělo vzniknout přijímací středisko s kapacitou 480 osob, další na ostrově Samos má mít kapacitu 393 osob. Jen v srpnu na řecké ostrovy připlulo okolo 88 tisíc lidí.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.