Ústup radikálů. Evropu neterorizovala pouze ETA

Zahraničí
3. 5. 2018 05:37
Maskovaný příslušník baskické policie si prohlíží poškozené vchodové dveře do domu jednoho z čelních politiků vládní Lidové strany (PP) v Baskicku Ramona Gomeze Ugaldeho, u nichž v noci na úterý explodovala puma.
Maskovaný příslušník baskické policie si prohlíží poškozené vchodové dveře do domu jednoho z čelních politiků vládní Lidové strany (PP) v Baskicku Ramona Gomeze Ugaldeho, u nichž v noci na úterý explodovala puma.

Separatistických a teroristických organizací v Evropě, které v uplynulých letech ukončily svou činnost, není málo. Naposledy tak ve středu udělala dopisem španělská ETA, ale k podobnému kroku se před ní odhodlaly i další. Podívejte se na jejich výčet. 

Bojující komunistické buňky (CCC; Belgie) 

Radikální levicová organizace, která vznikla v roce 1983, útočila na sídla nadnárodních koncernů, politických stran nebo na vojenské objekty. V polovině 80. let minulého století způsobila pumovými výbuchy značné hmotné škody. V souvislosti s atentáty přišli o život dva hasiči. Jeden ze zakladatelů CCC Pierre Carette dostal v lednu 1986 doživotí, a tím organizace přestala fakticky existovat. V roce 2003 byl propuštěn, což se neobešlo bez protestů.

Přímá akce (Francie) 

Radikální levicová teroristická organizace Přímá akce (Action Directe) vznikla v roce 1979 a během své činnosti se přihlásila k šesti vraždám a 80 různým útokům a přepadům. Francouzská vláda organizaci zakázala v roce 1984. Přímá akce spolupracovala s německou RAF. Nejznámější obětí Přímé akce byl generální ředitel automobilky Renault Georges Besse, kterého členové organizace zavraždili v roce 1986. O rok později byli kvůli této vraždě zatčeni čtyři předáci Přímé akce a organizace přestala prakticky existovat. V roce 1989 dostali doživotí, byl mezi nimi i zakladatel Přímé akce Jean-Marc Rouillan.

Rudé brigády (Itálie)

Ultralevicové Rudé brigády (Brigate Rosse) založil v roce 1969 bývalý vůdce teroristické skupiny Černý řád Renato Curcio se studenty sociologické fakulty Svobodné tridentské univerzity. Nejznámějším jejím zločinem byl únos a vražda populárního křesťanského demokrata a italského expremiéra Alda Mora z roku 1978, nad kterou se stále vznáší řada pochybností. Neústupný postoj italské vlády způsobil, že obávaná organizace ke konci 80. let degenerovala na skupinku vrahů bez politické přitažlivosti a v roce 1988 přestala být aktivní. Koncem 90. let se objevila skupina, která údajně navazovala na teror Rudých brigád: vraždy vládních poradců, Massima D'Antony a Marka Biagiho, nesly v letech 1999 a 2002 opět podpis pěticípé hvězdy v kruhu. Podle statistik provedly Rudé brigády v 70. letech na 14 tisíc násilných činů, podle ministerstva vnitra zavraždily celkem 75 lidí.

Frakce rudé armády (RAF, Německo)

Více než čtvrt století znepokojovala německé politiky i veřejnost teroristická organizace Frakce Rudé armády. Kořeny této radikálně levicové organizace, která vedla ozbrojený boj proti západnímu systému, sahají do období konce 60. let minulého století, které se nejen v Německu neslo ve znamení studentských protestních hnutí. Jedním z jejich projevů byla demonstrace proti návštěvě íránského šáha v Západním Berlíně, během níž byl hlídkujícím policistou zastřelen jeden z účastníků. V reakci na tuto tragickou událost vzniklo několik skupin, které se rozhodly bojovat proti nenáviděnému "fašistickému" režimu násilnými prostředky. Za dobu své existence provedla RAF desítky teroristických akcí, při nichž připravila o život přes 30 lidí, včetně vysoce postavených osob a představitelů německého průmyslu a finančnictví. Po dramatickém zásahu v červnu 1993 se policii podařilo zlikvidovat její vedení, a činnost organizace tak byla prakticky paralyzována, až 20. dubna 1998 oznámila, že končí svou činnost.

Irská republikánská armáda (IRA; Británie)

V minulosti teroristickými prostředky bojovala za odtržení Severního Irska od Británie. Vznikla již v roce 1919 jako vojenská složka nejstarší irské nacionalistické strany, katolické Sinn Féin. Se zbraní v ruce bojovali její příslušníci v partyzánské válce proti Britům v letech 1919 až 1921. Již v roce 1923 byla IRA zakázána v Ulsteru, v roce 1936 i v Irsku. Během druhé světové války se IRA držela zarputile protibritské politiky, obdobím relativního klidu byla 50. a 60. léta. V roce 1962 IRA oficiálně oznámila ukončení násilnických metod boje. Od srpna 1969, kdy se opět vrátila k ozbrojenému teroru proti nadvládě Londýna v Severním Irsku, do podepsání dohody mezi oběma znesvářenými stranami v roce 1998, zahynulo při teroristických útocích a při nepokojích přes 3600 lidí a zraněno bylo více než 35 000 dalších.

Hnutí 17. listopadu (Řecko)

Ultralevicová teroristická organizace nazvaná podle revolty studentů Aténské polytechniky ze 17. listopadu 1973. Na svědomí má přes 20 obětí z řad řeckých, amerických a tureckých občanů. V 90. letech bylo Hnutí 17. listopadu považováno za nejkrvavější městskou gerilu v Evropě. V únoru 1996 raketa, kterou vystřelili příslušníci skupiny na americké velvyslanectví v Aténách, minula budovu a explodovala na nedalekém parkovišti. Způsobila jen malé škody. Po zatčení většiny členů přestalo toto hnutí v létě 2002 existovat.

Korsická národně-osvobozenecká fronta (FLNC; Francie)

Násilí za nezávislost francouzského ostrova Korsika rozpoutala FLNC v roce 1976. Terčem atentátů byly především objekty považované za symboly francouzské moci - kasárna či policejní stanice a domy lidí z kontinentální Francie. Nejvýraznějším projevem korsického separatismu v posledních desetiletích byla vražda korsického prefekta Clauda Erignaka v roce 1998. Jinak se atentáty FLNC většinou obešly bez obětí. FLNC se v prohlášení, které vydala v červnu 2014, "rozhodla jednostranně zahájit proces demilitarizace a postupného vykročení z ilegality".

Baskicko a jeho svoboda (ETA; Španělsko)

K založení ETA v roce 1959 vedla frustrace Basků, jejichž jazyk a kulturu tehdejší režim Franciska Franka potlačoval. Politicky motivované vraždy, únosy a bombové útoky eskalovaly na konci 60. let. ETA tím bojovala za samostatný baskický stát, který chtěla vytvořit z několika španělských a francouzských provincií. Za dobu svého boje připravila o život 829 lidí. V polovině 80. let už násilí separatistů vyvolávalo odpor veřejnosti a mezinárodní pobouření a nejen Madrid a Paříž, ale také EU a USA ji označovaly za teroristickou organizaci. V roce 2011 vyhlásila trvalé a všeobecné příměří. Dnes zveřejnila španělská média dopis z 16. dubna adresovaný institucím, v němž ETA oznámila zrušení všech svých struktur.

Autor: ČTK Foto: , ČTK/AP/Alonso Antonio

Další čtení

Konečně je to tady. Netanjahu navrhl Trumpa na Nobelovu cenu míru

Zahraničí
8. 7. 2025

Trump řekl, že USA pošlou Ukrajině další zbraně, aby se mohla bránit

Zahraničí
8. 7. 2025

Leyenová čelila kritice, velká část frakcí ji přesto při hlasování podpoří

Zahraničí
7. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ