Řecko
V Aténách otevřeli po 180 letech mešitu. Chybí jí minaret

V Aténách otevřeli v pátek první oficiální mešitu v řecké metropoli, islámskou církevní stavbu slavnostně otevřel řecký ministr školství a náboženských záležitostí Kostas Gavroglu. Modlit se v ní ale muslimové začnou zřejmě až v září, až bude oficiálně jmenován imám. Informoval o tom řecký deník Kathimerini. Podle televize Al-Džazíra jde o první oficiální mešitu v Aténách po více než 180 letech.

Záměr řecké vlády postavit v Aténách mešitu vyvolal před několika lety odpor řeckých nacionalistů i nevoli pravoslavné církve. Parlament nakonec její výstavbu schválil v roce 2016 dvoutřetinovou většinou. Úřady ale vyšly vstříc místní křesťanské většině tím, že nepovolily postavení minaretu, výrazného symbolu mešity. Stavba nemá ani klasickou kupoli.

Mešita s kapacitou 350 osob, jejíž výstavba stála v přepočtu přes 22 milionů korun, stojí na západním předměstí Atén, nedaleko uprchlického tábora. V Aténách a okolí žijí tisíce muslimských migrantů, kteří dosud používali neoficiální islámské modlitebny.

Ministr Gavroglu při slavnostním otevření mešity označil tuto stavbu za "důstojné místo pro modlitby muslimů, ať už půjde o místní obyvatele, migranty či návštěvníky" metropole. Otevření mešity se účastnili i zástupci muslimské komunity, včetně Maročana Zakího Muhammada, který se má stát místním imámem. Ten poděkoval vládě i Řekům, kteří přijali muslimy "jako řecké občany".

Mešity v Řecku se začaly bourat či přestavovat pro jiné účely ve 30. letech 19. století, když Řekové vybojovali nezávislost na Osmanské říši.

V jedenáctimilionovém Řecku žije oficiálně asi 150 tisíc muslimů, příslušníků turecké menšiny především v Thrákii na severovýchodě země. V této oblasti je asi 300 mešit. V posledních letech ale dorazily do Řecka desítky tisíc migrantů z Blízkého východu a Asie, velká část z nich jsou právě muslimové.