V časech ekonomického útlumu musí jít výsady elity stranou. Belgická královská rodina začne poprvé v historii platit daně a většina jejích členů přijde o státní podporu. Rozhodla o tom belgická vláda.
Poprvé od vzniku nezávislé Belgie v roce 1830 budou muset příslušníci královské rodiny platit daň z příjmu a z přidané hodnoty. Příspěvek od státu bude snížen a budou ho napříště dostávat jen monarcha, následník trůnu, jejich manželé či manželky a vdova či vdovec po zesnulém panovníkovi.
Tlak na zrušení finančních výhod vytvořila nejen ekonomická krize, ale i aféra kolem královny Fabioly, která se snažila vyhnout placení daní za nemovitost ve Španělsku. Fabiola je vdovou po králi Baudoinovi, který zemřel v roce 1993. Jeho bratr Albert je nynějším belgickým králem.
Albert II., kterému je dnes 79 let, dostává ročně nezdanitelných 11,5 milionu eur (296 milionů korun). Podle ústavy se tyto podmínky během jeho vlády nesmí změnit. Nové uspořádání tak bude platit pro následníka trůnu, prince Filipa, který bude dostávat 180 tisíc eur hrubého ročně. Kromě toho bude stát hradit výdaje za výkon funkce a další životní náklady.
Roční apanáž čtyřiaosmdesátileté královny Fabioly se sníží z nynějších 1,3 milionu eur na 450 tisíc. Na asi třetinu poklesne podpora sourozenců následníka trůnu, prince Laurenta a princezny Astrid. V dalších generacích už bude dostávat příjem od státu jen následník.
V sousedním Nizozemsku dostávají státní apanáž jen král, jeho žena a bývalá královna Beatrix, kteří mají také určité výhody. Britská královna platí daně, ale dostává od parlamentu finanční příspěvek.
Belgická vláda ale zatím nijak nezpochybnila královy pravomoci, jako je podepisování zákonů a úloha prostředníka při vytváření vlády. O omezení těchto pravomocí usilovaly zejména vlámské nacionalistické strany.
