Byla to symbolická procházka po mostě na Bornholmské ulici (Bornholmer Straße). Kancléřka Angela Merkelová společně s Michailem Gorbačovem a Lechem Walesou prošli místem, kde stál bývalý hraniční přechod NDR a kudy se před 20 lety valily první davy občanů NDR do Západního Berlína.
Právě tady zvedl v noci 9. listopadu jako první závory nadporučík Harald Jäger. Jednal na vlastní pěst. Na Západ se z NDR vydaly v příštích minutách a hodinách tisíce lidí a stovky aut - hlavně trabantů. Krátce po půlnoci už byly průchodné všechny hraniční přechody.
Přes dnes už historický most se v oněch pohnutých chvílích vydala na Západ také současná spolková kancléřka. Po dvou desítkách let poděkovala Merkelová bývalému šéfovi polské Solidarity Walesovi a rovněž bývalému šéfovi sovětského státu Gorbačovovi za jejich přínos k pádu zdi.
ČTĚTE TAKÉ: Dramatické hodiny před 20 lety. Padla berlínská zeď
Poslední smrt na berlínské zdi. Stalo se před 20 lety
Oslavy pádu berlínské zdi se začaly pomalu rozjíždět. Merkelová se už ráno zúčastnila spolu s německým prezidentem Horstem Köhlerem bohoslužby v evangelickém Getsemanském kostele ve čtvrti Prenzlauer Berg.
20. výročí pádu berlínské zdi si nenechali ujít ani prezidenti nebo šéfové vlád ze všech 27 členských zemí Evropské unie. Česko reprezentoval jak prezident Klaus, tak premiér Jan Fischer.
Do Berlína dorazil také ruský prezident Dmitrij Medveděv. "Byl to bod zvratu pro osud celého světa," prohlásil. A ze záznamu promluvil i americký prezident Barack Obama. Zhroucení berlínské zdi podle něj ukázalo, že "tyranie může být zdolána". "My Američané jsme stáli na straně národů na obou stranách železné opony," zdůraznil Obama. "Jakmile jenom jeden člověk není zcela svobodný, není naše svoboda úplná," dodal.
Merkelová i o české výjimce z Lisabonu
Dnešní propojení Evropy a světa vyžaduje pochopení problémů stále většího počtu zemí a regionů. Kancléřka na to dnes poukázala v projevu na konferenci "Falling Walls" (padající zdi) pořádané německou Einsteinovou nadací při příležitosti dnešního 20. výročí pádu berlínské zdi.
Překonávání dnešních pomyslných zdí podle kancléřky klade větší nároky na schopnost tolerance. Vyslovila se také pro posílení globálních struktur na úkor tradiční suverenity jednotlivých států.
Merkelová se v zamyšlení o obtížnosti vzájemného poznávání letmo zmínila i o prosazeném požadavku prezidenta Václava Klause na výjimku pro Českou republiku z listiny základních práv EU kvůli obavám o majetkové nároky sudetských Němců. Kancléřka se tím odrazila k úvaze o obtížnosti majetkových sporů například mezi kyperskými Řeky a Turky.
Osudové datum 9. 11. v německé novodobé historii |
Když se Východoberlíňané vrhli před dvaceti lety s kladivy a sekerami na zeď rozdělující město, stalo se tak devátého listopadu, tedy v den, který má v německé historii zcela zvláštní význam. V tomto datu byla roku 1918 vyhlášena republika, v roce 1923 ztroskotal v Mnichově pokus Adolfa Hitlera o puč a roku 1938 hořely v nacistickém Německu synagogy a umírali Židé. Právě to komplikuje snahy učinit ze dne, kdy občané východního a západního Německa společně tančili na vnitroněmecké hranici, státní svátek. Jak si připomínat radost z 9. listopadu 1989 a souběžně s tím okamžiky, kdy se Německo stávalo největším zločincem 20. století? Podobná dilemata Němcům rozhodně netřeba závidět. |
"Pak člověk samozřejmě okamžitě zpozoruje, že vůbec nejsme tak dobře vzdělaní a jistí si fakty, co se týká majetkových otázek mezi oběma částmi Kypru a jak je třeba hodnotit turecké zasahování to těchto otázek," rozvedla Merkelová.
"To znamená, že když dnes chcete řešit problémy a strhávat zdi, musíte se automaticky intenzivně zabývat jinými částmi světa," prohlásila kancléřka před stovkami vědců, politiků, ekonomů a společensky angažovaných osobností.
Dnešní zdi podle ní spočívají v obtížnosti "klást správné otázky", opatřovat si náležité informace a chápat i jiné kontinenty. Zkušeností evropských dějin je, že schopnost tolerance je jedním z předpokladů, aby spolu lidé mohli žít v míru, zdůraznila jedna z nejmocnějších žen světa.
Pokojné spolužití tak v budoucnu bude možné uskutečnit jen v globálním pořádku. S tím souvisí také nutnost vzdát se části národní suverenity.
I Německo se tak prý musí podle ní smířit s tím, že v mnoha oblastech může být přehlasováno v Evropské unii. Jednou "z nejnapínavějších otázek" souvisejících s překonáváním zdí podle kancléřky bude, zda "jsou národní státy ochotny a schopny odevzdávat kompetence na multilaterální organizace", ať to stojí, co to stojí.
Připomněla například blížící se klimatický summit v Kodani. "Tento svět nebude mírovým a dobrým světem, pokud nebudeme připraveni k větší míře globálního pořádku a více mnohostranné spolupráce," uzavřela šéfka německé vlády.
Oslavy zhroucení zdi vyvrcholí večer u Braniborské brány Svátkem svobody, jehož se mají zúčastnit současní a bývalí státníci z 30 zemí včetně prezidentů Ruska, Francie nebo České republiky.
To, že se oslav zúčastní šéfové vlád téměř všech zemí Evropské unie podle Merkelové ukazuje, že otevírání vnitroněmeckých hraničních přechodů tehdy bylo celoevropskou záležitostí.
Foto: ČTK/AP a Reuters
