Mechanismus solidarity
V Bruselu bylo dusno. Mohl za to řecký návrh k řešení migrace
14.12.2018 14:23 Aktualizováno 14.12. 17:59
Řecký premiér Alexis Tsipras svým kolegům ze zemí Evropské unie navrhl, aby se unie do května příštího roku dohodla na dočasném "mechanismu solidarity" pro řešení vysokých počtů žadatelů o azyl. Jeho návrh v pátek vyvolal ostrou diskusi šéfů států a vlád EU na jejich vrcholné schůzce v Bruselu.
"Znovu proběhly pokusy některých členských zemí znovuotevřít otázku relokace migrantů," potvrdil následně na tiskové konferenci také český premiér Andrej Babiš s tím, že o změnu původního textu závěrů summitu se snažily hlavně Řecko a Itálie.
"Diskuse byla velice vypjatá, někteří vyhrožovali Schengenem. To je samozřejmě nepřijatelné. Není možné, aby o tom, kdo přijde do Evropy, rozhodovali pašeráci," řekl Babiš a dodal, že se dál bude snažit přesvědčovat kolegy o neevropském řešení migrační problematiky.
Státy unie se už řadu měsíců nemohou shodnout na reformě unijního azylového systému, porážku ve snaze najít kompromis nyní přiznává i končící rakouské předsednictví bloku.
Původní návrh Evropské komise (EK) z května 2016 pro případ krizové migrační zátěže v jedné členské zemi unie předpokládal převzetí části uprchlíků jinými státy tak, aby bylo společně možné zvládnout dostatečně rychle potřebný velký počet rozhodnutí o azylu. Země ze střední a východní části bloku ale podobné řešení jednoznačně odmítají, pomáhat jsou připraveny jen personálně, technicky či finančně. Na snaze nějak dosáhnout kompromisu si už vylámala zuby řada předsednických států.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz ráno upozornil, že proti povinným kvótám od začátku vystupoval, a trvající zablokování diskuse jen ukazuje, že měl pravdu. Důležitější je podle něj spolupráce se státy, odkud migranti přicházejí, třeba s africkými zeměmi, řekl.
Podobně se vyjadřuje i Babiš. Závěry summitu, které dnes lídři schválili zdůrazňují také význam ochrany vnější hranice a boj s převaděči. "Tato politika by proto měla pokračovat, být dále rozvíjena a naplno prováděna. Zachovat je třeba ostražitost na všech migračních trasách," uvádí se v závěrech s připomínkou důrazu sledovat situaci na trasách v západním a centrálním Středomoří.
V páteční debatě na summitu ale opět zněla slova o pokrytectví zemí, které přijímají unijní finance, využívají výhod společného prostoru volného pohybu, ale odmítají být solidární se státy na vnější hranici bloku, které jsou migrací zatížené. Řecký premiér podle informací upozornil, že jeho země se nyní potýká se zhruba 70 tisíci žádostmi o azyl, a ptal se, zda podle něj nefunkční systém bude vůbec někdy reformován.
Několik summitů EU po sobě přitom zdůraznilo, že na otázce reformy se musejí státy dohodnout konsensuálně, na tuto dohodu odkazuje ostatně i návrh závěrů dnešní vrcholné schůzky. V této citlivé věci by se tak nemělo opakovat přehlasování nesouhlasící menšiny, jak se to stalo u plánu na jednorázové přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka v roce 2015.
Plán reformy takzvaného dublinského systému je ale jen jedním ze sedmi legislativních návrhů, se kterými komise kvůli migrační krizi přišla. Země je dosud projednávají společně a podle části členských států, včetně České republiky, by se tak kvůli vzájemné provázanosti právních textů mělo dít i nadále.
I v pátek například maďarský premiér Viktor Orbán kolegům připomněl, že k pěti návrhům mají země nadále připomínky. Francouzský prezident Emmanuel Macron zase kolegy upozornil, že trvající zablokování části zamýšlených změn může mít dopad na další existenci schengenského prostoru volného pohybu.
Komise s podporou některých jiných zemí však argumentuje tím, že některé více technické novinky nenarážejí na odpor a mohou být odsouhlaseny dříve.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.