Složitá diskuse čeká prezidenty a premiéry více než poloviny zemí EU na "minisummitu" k migrační problematice v Bruselu. Atmosféře v posledních hodinách před schůzkou nepřispěly výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, na které ostře reagovali politici především v Itálii.
Právě postoj Itálie, kde nyní vládne protiimigrační a populistická vláda, bude zřejmě klíčový pro úspěch setkání zřejmě 16 států EU. Do Bruselu jej svolal předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker poté, co v úterý jednal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a právě s Macronem. Ten k nelibosti Italů označil věc za politický problém, když poukázal, že do Evropy nyní přijíždí výrazně méně lidí než na vrcholu migrační krize před několika lety.
Původním cílem schůzky bylo jen zprostředkovat "evropské řešení" migrační problematiky, které by Merkelové ulevilo v domácím politickém sporu s ministrem vnitra Horstem Seehoferem. Ten chce přímo od hranic vracet osoby, které už v EU požádaly o azyl jinde. Pro Itálii, kam nyní přijíždí většina migrantů, by to znamenalo dodatečnou zátěž. A hrozí, že pokud by se také další státy zachovaly podobně, prakticky skončí volný pohyb v EU.
Řím, který nyní odmítá přijímat v italských přístavech lodě s migranty, naopak žádá jednak větší pomoc s ochranou vnější hranice, ale také, aby si další státy "solidárně" část přijíždějících přebraly. Redistribuce žadatelů o azyl je však něco, co odmítají například středoevropské státy Visegrádské skupiny, tedy ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko.
O migraci bude všech 28 zemí jednat ve čtvrtek na řádném unijním summitu. Nejen o stále sporné reformě azylového systému, která by právě redistribuci v případě krize umožnila, ale především o nových akcentech přístupu EU k problematice. Výrazné zlepšení ochrany hranice má doplnit plán zajišťující, že migranti zachránění na moři se nedostanou na území EU, ale rozhodováno o nich bude jinde. Schůzka by tak měla také tuto čtvrteční diskusi připravit.
