Neuplyne den, kdy by si Chorvatka Mirjana Filipovičová znovu nevzpomněla na výbuch miny, která zabila jejího přítele a ji samu připravila o levou nohu. Jeli tenkrát před téměř deseti lety rybařit a k tragédii došlo na poli, které již mělo být odminováno. Problém s nevybuchlými minami v zemi by ale nyní mohli vyřešit nečekaní hrdinové.
Chorvatští vědci se totiž snaží vycvičit k nacházení náloží včely.
Když Chorvatsko vstoupí 1. července do Evropské unie, neobohatí nynější sedmadvacítku jen o krásné pláže u Jaderského moře, horská jezera či husté a stále zelené lesy, ale také o množství minových polí.
Podle posledních údajů je asi 750 čtverečních kilometrů plochy v této zemi údajně stále plné min z válek, které v bývalé Jugoslávii probíhaly v 90. letech minulého století.
Výzkum, jak do jejich hledání zapojit včely, vede Nikola Kežić z univerzity v Záhřebu. Podle něj stojí za vším jasná idea: včely mají unikátní čich a dokážou rychle vycítit pach trhaviny.
Nyní je odborníci trénují tak, aby rozpoznaly potravu, která obsahuje výbušninu TNT. "Naším základním závěrem je, že včely dokážou jasně rozpoznat tento cíl. Jsme proto s výzkumem velmi spokojeni," uvedl Kežić. Výzkum v Chorvatsku je součástí rozsáhlejšího programu nazvaného Tiramisu, který se uskutečňuje po celé Evropě a jejž sponzoruje Evropská unie.
Výzkumníci rozmístili kolem svého základního stanu několik stanovišť s přichystanou potravou pro včely. Jen do některých z nich umístili malé množství TNT. A jak se ukazuje, jejich metoda funguje. Včely se totiž nejvíce shromažďují v místech, kde se nachází výbušnina. "Pro včelu není problém naučit se poznat pach trhaviny," komentoval pokus Nikola Kežić.
Jenže zase tak jednoduché to není. "Jednotlivce vytrénovat můžete, horší je to s celým včelstvem, kde jich máte tisíce," dodal chorvatský odborník.
Chorvatské úřady odhadují, že od začátku jugoslávských válek v roce 1991 zemřelo v důsledku výbuchu nastražených min okolo 2500 lidí.
Během čtyř let války bylo na území Chorvatska umístěno přes 90 tisíc min, většina z nich navíc náhodně bez jakéhokoli zakreslení na existující mapy. Podle Dijany Pleštinové z vládního úřadu, který má na starosti odminování, ovlivňuje výskyt těchto náloží život místních obyvatel i zemědělství a turistický turistický. Za posledních dvacet let zahynulo při výbuchu min 316 lidí, z toho 66 odborníků na odminování.
Mirjana Filipovičová tenkrát v roce 2004 jela se svým přítelem na výlet k řece na hranicích mezi Chorvatskem a Bosnou. "Šli jsme ruku v ruce, když můj přítel šlápl na minu," popisuje nyní 41letá žena.
"Došlo k ohlušující explozi, tisíce šrapnelů létaly kolem nás, stovky jich skončily v mém těle. Jeho nalezli mrtvého pár metrů opodál, já jsem zůstala ležet v tratolišti krve," vypráví Filipovičová.
Kvůli tomu, že místo nebylo označené jako bývalé minové pole, žena zažalovala chorvatskou vládu. Ta svou vinu sice přiznala, soud ale dosud o výši finanční kompenzace nerozhodl.
Podle Kežiče ještě nějakou dobu potrvá, než budou moci použít včely přímo v terénu k vyhledávání výbušnin. Jak uvedl, američtí vědci již v minulosti podobné experimenty s tímto blanokřídlým hmyzem prováděli, nicméně nevyužívali při tom TNT - nejběžnější trhavinu z jugoslávských válek.
