V Evropě v poslední době sílí protižidovské a protimuslimské nálady. Vyplývá to z aktuálního průzkumu, který letos na jaře ve 24 zemích na celém světě provedla americká organizace Pew Research Center. Příčinami nárůstu negativních nálad vůči muslimům a Židům se průzkum nezabývá. Na Židy se z evropských zemí, kde se průzkum uskutečnil, dívají nejvíc nepříznivě ve Španělsku.
Negativní názor tam vyjádřilo 46 procent oslovených. Stejný pohled na židovskou menšinu má více než třetina Poláků a Rusů. V Německu negativní názory na Židy vyjádřilo 25 procent dotázaných, ve Francii pak pětina oslovených.
Podle Pew Research Center jsou tato čísla vyšší než údaje z podobných průzkumů provedených v uplynulých letech. V mnoha zemích negativní nálady vůči Židům zesílily zejména v posledních dvou letech.
V Česku se průzkum neuskutečnil.
Jedinou evropskou zemí zahrnutou v průzkumu, kde v poslední době nezesílil nepříznivý pohled na Židy, je Británie. Negativní názor na ně má devět procent Britů, což je srovnatelné se zeměmi, jako jsou Spojené státy a Austrálie.
Názory na muslimy jsou pak v těchto zemích podle průzkumu obecně nepříznivější než postoje k Židům. Ve Španělsku se vůči muslimům negativně vyjádřilo 52 procent dotázaných, v Německu pak přesně polovina respondentů. V Polsku průzkum zaregistroval negativní názor na muslimy u 46 procent dotázaných, v Francii u 38 procent. V Británii a Spojených státech pak jde zhruba o čtvrtinu respondentů.
"Obecně je (v Evropě) zřetelný vztah mezi protižidovskými a protimuslimskými náladami: lidé, kteří negativně nahlížejí na Židy, mají sklon vidět v negativním světle i muslimy," píše se ve studii. Podle jejích autorů je to tím, že tyto názory v evropských zemích do značné míry vyjadřuje stejná skupina: starší lidé s nižším vzděláním, kteří obvykle politicky stojí hodně napravo.
Byť ale protižidovské nálady v poslední době v evropských zemích zesílily, výrazně intenzivní jsou mimo Evropu. Zejména pak v muslimských zemích. Na druhou stranu v těchto zemích podle studie až na výjimky trvá trend oslabování podpory terorismu. Mnoho dotázaných také vyjadřuje obavy z nárůstu islámského extremismu.
Ve většině muslimských zemí zároveň během uplynulých šesti let klesla podpora sebevražedných atentátů a jiných podob násilí vůči civilistům ve jménu obrany islámu. V Libanonu například v roce 2002 takové útoky bylo ochotno ospravedlnit 74 procent muslimů. V současnosti jejich poměr klesl na 32 procent.
Podobně obecně klesá i podpora Usámy bin Ládina, nejhledanějšího teroristy světa. Například v Jordánsku jej před třemi lety podporovalo 61 procent jordánských muslimů, letos jich stejný názor vyjádřilo jen 19 procent.
Foto: Profimedia a archiv
