Provokace
V ghettu postavili sochu Hitlera. Poláky děsně štve, Ital ji brání

Italský výtvarný umělec Maurizio Cattelan se pustil do obhajoby své sochy modlícího se Hitlera, jejíž instalace v prostoru někdejšího varšavského ghetta vzbudila v Polsku velmi rozporuplné reakce. Cattelan v neděli v rozhovoru pro italský deník La Repubblica řekl, že z jeho strany nejde o žádnou prvoplánovou provokaci, ale o spirituální dílo.

Socha s názvem Lui (On) je součástí Catellanovy retrospektivy s názvem Amen, již pořádá Centrum moderního umění v Ujazdowském zámku. Ona jediná však není umístěna ve výstavní síni, ale přímo v prostorech ghetta, které prý Cattelana k jejímu vytvoření inspirovalo. Asi jeden metr vysoká postava Hitlera, který je oblečený v šedém obleku a se sepjatýma rukama se na kolenou modlí, je viditelná jen zdálky. Je totiž umístěna na dvoře a lidé ji mohou spatřit jen otvorem v dřevěné ohradě - vidí tak pouze šedá záda klečícího člověka.

Sochu tento týden kritizovalo například Centrum Simona Wiesenthala, podle nějž je jen "nesmyslnou provokací, která uráží památku židovských obětí nacistů", a "nevkusným zneužitím umění". "Pokud jde o Židy, Hitler se modlil snad jen za to, aby je vymazal z povrchu zemského," řekl ředitel izraelského centra Efraim Zuroff.

Cattelan ale své dílo brání. "Hitler je pro mě ztělesněním strachu. Nechtěl jsem nikoho ranit, ale vést skrze své dílo dialog s místem. Své sochy netvořím se záměrem provokovat," řekl italskému deníku. Vysvětlil také, že modlící se Hitler má upomínat i na slavné gesto německého kancléře Willyho Brandta, který během své návštěvy Polska v roce 1970 uctil mrtvé z varšavského ghetta pokleknutím.

Na jeho stranu se postavil i ředitel varšavského muzea Fabio Cavallucci. "Instalace chce ukázat, že každý zločinec byl kdysi nevinným a bezbranným dítětem," řekl. Cattelan našel překvapivě zastání i u polského vrchního rabína Michaela Schudricha.

Jednapadesátiletý Cattelan svými díly vzbuzuje dlouhodobě kontroverzní reakce. V roce 2004 se například postaral o velký rozruch sochami tří oběšených dětí, které visely na stromě v centru Milána. Letos před milánskou burzou instaloval jedenáct metrů vysoký vztyčený prostředníček. Ani pro Poláky není Cattelan neznámou. Mluvilo se o něm už v roce 2000, kdy ve Varšavě vystavil svou sochu La Nona Ora (Devátá hodina), jež zpodobňuje papeže Jana Pavla II. zasaženého meteoritem.