V Lotyšsku se 18. února uskuteční referendum o přiznání status druhého státního jazyka ruštině. Referendum prosadily ruskojazyčné organizace, které během loňské petiční akce nashromáždily na 190 tisíc podpisů.
Status státního jazyka má v zemi nyní pouze lotyština, ačkoli ve dvoumilionovém Lotyšsku žije 35 až 45 procent lidí hovořících rusky. Silná ruskojazyčná komunita je pozůstatkem sovětské nadvlády, kdy se pobaltské státy a především právě Lotyšsko staly cílem početné vlny ruských přistěhovalců. V éře samostatného Lotyšska před druhou světovou válkou žilo v zemi jen devět procent Rusů.
Jazyková otázka a postavení sovětských přistěhovalců je v Lotyšsku dodnes citlivou politickou otázkou. Zhruba 16 procent obyvatel Lotyšska, kteří se přistěhovali před rozpadem SSSR, nemá platné občanství a stěžuje si na postavení "občanů druhého řádu".
Návrh zákona uznávajícího ruštinu jako druhý státní jazyk byl koncem loňského roku předložen lotyšskému parlamentu, ale poslanci ho těsně před Vánocemi neschválili.
Aby se návrh podařilo prosadit prostřednictvím referenda, musí se pro něj vyslovit polovina občanů, kteří hlasovali v minulých parlamentních volbách, tedy zhruba 770 tisíc lidí.
Lotyšská pravicová vládní koalice, jejímž členem není strana Centrum shody hájící zájmy ruskojazyčného obyvatelstva, označuje myšlenku referenda za "kontroverzní". Vyzvala obyvatele, aby návrh na uznání ruštiny jako druhého státního jazyka nepodpořili.
Premiér Valdis Dombrovskis označil petici za vyhlášení referenda za "největší politický neúspěch" roku 2011. Prezident Andris Bérziňš prohlásil, že se tohoto "absurdního divadla" osobně nezúčastní.
