Byla to náhoda. Knihovnice na Univerzitě Ludvíka Maxmiliána v Mnichově narazila při své práci na světovou senzaci. Objevila velmi vzácný exemplář Waldseemüllerovy mapy (známé i jako Universalis Cosmographia), na níž byl poprvé Nový svět označen jako "America".
Knihovnice Elke Hummlová objevila geografický poklad při rutinní práci, když otevřela knihu o geometrii Perspectiva Communis od Johannese Peckhama, vydanou v 19. století. Uvnitř bylo něco, co tam nepatřilo.
Byla to mapa světa, kterou kdosi kdysi vložil do zmíněného díla. "Mapa mi nejdříve nic neříkala," přiznala knihovnice, ale při rešerši rychle zjistila, o co jde. O světou senzaci, o jeden exemplář už zmíněné Waldseemüllerovy mapy, o jakýsi "křestní list" Ameriky. O první karografické dílo, na němž je čtvrtý kontinet poprvé pojmenován tak, jak ho známe do dnešní doby. 
Půl tisíciletí stará mapa je v dějinách kartografie raritou.
Je datovaná do roku 1507, měří 38 centimetrů na 27,5 centimetru. Je rozdělena na 12 dílků a lze ji složit do podoby malého glóbu. K tomuto účelu byla také určena.
Jedinýdochovaný velký exemplář, který má rozměry 1,5 x 2,5 metru, prodalo Německo roku 2001 Knihovně amerického Kongresu za deset milionů dolarů. Prodej musel schválit sám kancléř Gerhard Schröder, protože šlo o vzácné historické dílo.
Map v malém vydání, které bylo nyní objeveno v Mnichově, by mohly dnes existovat ještě čtyři kusy. Jeden z nich prodal před lety aukční dům Christies za 800 tisíc eur. Místo uložení této mapy je od té doby neznámé.
Autory mapy z roku 1507 byli Martin Waldseemüller z Freiburgu a Matthias Ringmann z Alsaska. Mapa byla vytištěna v alsaském Sankt Didelu (dnes Saint-Dié-des-Vosges), který tehdy patřil k německé říši.
Jako ostatní kartografové diskutovali i zmínění pánové o tom, co je to vlastně za zemi na opačné straně Atlantiku. Náhodou měli na stole brožuru, v níž byl přetištěn dopis, zpráva jistého Ameriga Vespucciho o zemi za oceánem na západě. Byl adresován jeho pánovi, Lorenzovi di Medici z Florencie.
Nový, neznámý "kontinent" proto pojmenovali po křestním jméně Vespucciho - v polatinštěném tvaru.
Zemi dali název končící na "a". Vedla je snaha o harmonii, neboť i ostatní tehdy známé kontinenty končily na stejnou samohlásku: Asia, Europa a Afrika. Měl být nový kontinent pojemnován spíše po Kryštofu Kolumbovi? Možná, ale k tomu z nejrůznějších důvodů nedošlo.
