Po nedělním oznámení nominace bojovníka za občanská práva v bývalé NDR Joachima Gaucka na příštího německého prezidenta to začalo ve vládní koalici znovu vřít. Gaucka jako společného kandidáta prosadila opozice spolu s vládními liberály (FDP) proti vůli kancléřky Angely Merkelové, za což její konzervativci (CDU/CSU) nyní FDP obviňují z narušení důvěry v koalici a z vydírání. Také řada komentátorů interpretuje prosazení Gaucka jako porážku kancléřky.
Merkelová a její strana na kandidaturu dvaasedmdesátiletého evangelického pastora a prvního šéfa úřadu pro dokumentaci činnosti někdejší tajné východoněmecké policie Stasi přistoupily až poté, co od ní odmítla ustoupit dvě nejsilnější opoziční uskupení, sociální demokracie (SPD) a Zelení, a překvapivě i jinak nevýrazní vládní liberálové. Pokud nechtěla kancléřka riskovat rozpad koalice, nezbylo jí nakonec podle tisku než se všeobecně respektovaným Gauckem souhlasit.
Postup FDP ale v dnešním vydání deníku Leipziger Volkszeitung ostře kritizoval parlamentní předák křesťanských demokratů (CDU) Michael Kretschmer, podle něhož vyvolal v koalici "obrovské narušení důvěry", které bude mít vážné důsledky. Bavorský ministr financí za sesterské křesťanské socialisty (CSU) Markus Söder dokonce podle deníku Bild otevřeně mluvil o vydírání ze strany liberálů.
Porážka Merkelové?
Jeden z členů vedení FDP agentuře Reuters přiznal, že diskuse v koalici byly "na ostří nože". Kancléřka údajně dokonce varovala šéfa FDP a ministra hospodářství Philippa Röslera, že jeho strana podporou Gaucka ohrožuje koalici. "Opravdu to chcete?" rozčilovala se podle Bildu Merkelová.
Také konzervativní deník Frankfurter Allgemeine Zeitung obvinil liberály, že "toto divadlo dovedli až na pokraj rozpadu koalice". Jiné listy naopak riskantní strategii FDP oceňují jako odvážnou. "Ocas jednou výjimečně zavrtěl psem," poznamenal například Nordsee-Zeitung.
Gauck byl už v roce 2010 prezidentským kandidátem SPD a Zelených, kancléřčina středopravá koalice ho ale odmítla a nominovala proti němu později vítězného Christiana Wulffa. Ten v pátek rezignoval pod tlakem afér z doby, kdy byl premiérem spolkové země Dolní Sasko, kvůli nimž čelí podezření ze zneužití své tehdejší funkce.
Wulffovy skandály v očích Němců vážně poškodily úřad hlavy státu a většina dnešních komentářů věří, že Gauck je tím pravým, kdo mu navrátí dřívější důstojnost. "Svou osobností může úřad spolkového prezidenta zachránit," soudí komentátor veřejnoprávní televize ZDF. "Pokud je integrita nejdůležitější pro nového prezidenta, nebylo možné odvážného zastánce demokracie a svobody v NDR jednoduše obejít. To sice neznamená, že bude také dobrým prezidentem, má k tomu ale všechny předpoklady," přidal se deník Rheinische Post.
Samotný výběr Gaucka hodnotí komentátoři jako úspěch soupeřů Merkelové. "Pro kancléřku a její unii je to přiznáním porážky, pro SPD a Zelené je to triumf. FDP, a tak je člověk vůbec nezná, stojí na straně vítězů," konstatoval analytik televize n-tv. Jedním dechem ale dodal, že pro silnou Merkelovou to nebude znamenat žádnou ztrátu politických bodů.
"Krizová kancléřka narazila a pro rok 2013 si musí najít jinou koalici. Což ale nemusí být žádná nevýhoda," poznamenal bonnský General-Anzeiger s odkazem na postoj FDP a parlamentní volby v Německu v příštím roce.
Berlínský deník Der Tagesspiegel se dokonce domnívá, že Gauck bude nakonec "mistrovským dílem" Merkelové, neboť zastává stejné konzervativní hodnoty jako šéfka vlády, což se ukázalo jeho kritikou hnutí Okupujte Wall Street nebo odpůrců stavby kontroverzního vlakového nádraží ve Stuttgartu. "Německo bude mít v osobě Joachima Gaucka nejkonzervativnějšího prezidenta," předpovídá levicový list.
Má Wulff nárok na rentu?
Němci se také přou, zda by měl Christian Wulff, který v pátek pod tlakem série afér na post německého prezidenta rezignoval, jako bývalá hlava státu dostávat doživotní rentu ve výši 199 tisíc eur (zhruba pět milionů Kč) ročně. Zatímco politici soudí, že ano, podle právníků podmínky pro získání prezidentské výsluhy nesplňuje. Jeden z jeho předchůdců Walter Scheel dvaapadesátiletého Wulffa už vyzval, aby se penze zřekl.
Nárok na penzi má podle zákona i prezident, který ve funkci skončil předčasně, a to z politických nebo zdravotních důvodů. Podle právní expertízy Spolkového sněmu a názoru některých nezávislých odborníků však Wulff po necelých 20 měsících v úřadě abdikoval z osobních důvodů.
"Vaz mu srazila" série afér z období, kdy stál v čele vlády spolkové země Dolní Sasko a udržoval osobní vazby s vlivnými podnikateli. Kvůli jedné z těchto kauz ho vyšetřuje státní zastupitelství pro podezření ze zneužití svého tehdejšího postavení.
Kromě doživotní penze mají němečtí prezidenti na odpočinku nárok také na kancelář a služební auto s řidičem, které hradí rovněž stát. Zda je získá i Wulff, musí nyní rozhodnout úřad spolkového prezidenta, který bude mít v této otázce poslední slovo.