V Německu letos požádá o azyl až 750 tisíc lidí. S odvoláním na zdroje z německého ministerstva vnitra to uvedl deník Handelsblatt. Dosud vláda počítala s 450 tisíci běženci, i to byl více než dvojnásobný nárůst proti loňsku, kdy do země dorazilo zhruba 200 tisíc žadatelů o azyl.
Současná imigrační vlna, která Německo zasáhla, je nejsilnější v historii země. Zatím nejvíc lidí požádalo v zemi o azyl v roce 1992 v době válek v bývalé Jugoslávii. Tehdy do Německa přišlo zhruba 440 tisíc žadatelů o azyl.
Příliv běženců mimořádně zatěžuje úřady, které žádosti o azyl řeší, i spolkové země, které musejí financovat ubytování uprchlíků. Přibývá proto požadavků na spolkovou vládu, aby na příští rok vyčlenila v rozpočtu více peněz na řešení situace s uprchlíky a už letos poskytla spolkovým zemím dodatečnou dotaci na zajištění potřeb běženců. Vláda se zatím zavázala poskytnout zemím jednu miliardu eur (27 miliard korun), ale náklady spojené s uprchlíky se odhadují přinejmenším na pět miliard eur (135 miliard korun).
Vysoký počet žadatelů o azyl vyvolává i napětí v německé společnosti. Několik ubytoven pro uprchlíky se stalo terčem žhářských útoků, objevují se snahy běžence zastrašovat. V pondělí večer se podle serveru Spiegel Online stala terčem podobného útoku ubytovna v Meklenbursku-Předním Pomořansku, když se k ní přiblížilo auto se zhasnutými světly a jeho posádka začala směrem k budově vystřelovat rachejtle a petardy.
Německá kontrarozvědka rovněž upozorňuje, že téma běženců stále častěji zneužívají i krajně pravicová uskupení, aby šířila nenávist proti cizincům. Kontrarozvědka varovala, že hrozí eskalace extremistického násilí, fyzické útoky by kromě ubytoven pro běžence mohly mířit i proti jednotlivým lidem.
