V německé společnosti roste veřejný odpor proti hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida). Na 50 známých představitelů politického i společenského dění dnes v deníku Bild činnost hnutí odsoudilo, zdrženlivě se vůči němu vyjadřují i bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) a euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD), které dříve pro některé požadavky Pegidy vyjadřovaly pochopení.
Účast na demonstracích Pegidy však neklesá, v Drážďanech hnutí v pondělí podpořilo asi 18 tisíc lidí, což je zase o něco více než minulý týden.
Počet demonstrantů v Drážďanech v pondělí dosáhl rekordní výše a v průběhu večera téměř dvojnásobně překonal úvodní policejní odhad 10 tisíc účastníků. Přijíždí stále více lidí z různých částí Německa, ale i ze zahraničí.
Menší demonstrace o několika stovkách stoupenců Pegidy se konaly i v dalších německých městech. Mimo Drážďany však byli hlasitější odpůrci hnutí, kterých se v Berlíně, Kolíně nad Rýnem či Stuttgartu zúčastnily tisíce lidí. Ve Spolkové republice se postupně vytvářejí lokální odnože Pegidy, například v Berlíně s názvem Bärgida.
Odpor proti Pegidě ve společnosti údajně roste. Alespoň v obrazu, který nabízejí média. Ke kancléřce Angele Merkelové, která hnutí kritizovala ve své novoroční řeči, se připojili i její sociálnědemokratičtí předchůdci Gerhard Schröder a Helmut Schmidt. "Protesty Pegidy rozdmýchávají hloupé předsudky, nenávist vůči cizincům a netoleranci. Takové však Německo není. S ohledem na naše dějiny a na hospodářskou logiku musíme zdůrazňovat, že se Německo nesmí bránit příchodu uprchlíků a žadatelů o azyl," uvedl Schmidt.
Schröder ocenil, že do ulic začínají přicházet i odpůrci Pegidy, aby ukázali, že názor hnutí není ve společnosti jediný. Vyzdvihl také to, že politické strany i církve názory Pegidy odmítají.
Tyto údaje však nic nevypovídají o tom, co si Němci o imigrantech, hlavně muslimské víry, skutečně myslí. Z různých důvodů totiž nechtějí své postoje a názory prezentovat na veřejnosti.
Část politiků a médií se snaží hnutí Pegida všemožně kritizovat, démonizovat a zesměšňovat.
Proti Pegidě v minulosti vystoupili zástupci vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) i sociální demokracie (SPD), stejně jako opozičních Zelených a Levice. Vládní CSU, která minulý týden vyjadřovala pochopení pro některé požadavky hnutí, nyní vůči Pegidě vystupuje zdrženlivěji. "Musíme říci ne nenávisti vůči cizincům a ano pro pomoc uprchlíkům v nouzi," řekl Bildu ministr rozvojové pomoci z CSU Gerd Müller.
"Nesmíme nadbíhat Pegidě, místo toho bychom měli umírněné účastníky demonstrací přesvědčit, aby se postavili za náš program," uvedl v deníku Berliner Morgenpost místopředseda AfD Hans-Olaf Henkel. Zároveň se skepticky vyjádřil k tomu, že se demonstranti označují za vlastenecké Evropany. "Člověk může být hamburský nebo německý vlastenec. Ale vlastenecký Evropan? Co si pod tím mám představit?" uvedl.
Odpor vůči Pegidě roste i mimo politiku. "V naší zemi se děje hodně věcí, které by nám měly dělat starost. Rozhodně ale mezi ně nepatří islamizace Německa," řekl oblíbený herec Thomas Gottschalk.
"Stali jsme se mistry světa s mnoha hráči, kteří pocházejí z přistěhovaleckých rodin. Ve společnosti by měla integrace fungovat stejně samozřejmě jako v národním týmu," uvedl manažer německé fotbalové reprezentace Oliver Bierhoff.
Hnutí Pegida vzniklo v Drážďanech a od podzimu pravidelně pořádá každé pondělí demonstrace. Stoupenci hnutí se scházejí i v dalších městech, ale rozsah tamních demonstrací se těm drážďanským nepřiblížil.
