V Německu se začínají zhmotňovat další černé můry občanů znepokojených a znejistěných masami migrantů, kteří se nyní valí do země. Kvůli stále zoufalejšímu nedostatku prostor pro ubytování uprchlíků se už nějakou dobu zvažuje též zabavování soukromého majetku k těmto účelům.
Jako první se k tomuto kroku zřejmě odhodlá spolková země Hamburk. Aby uprchlíci nemuseli s blížící se zimou případně nocovat ve stanech, chce hanzovní město zabavovat prázdné firemní (podnikatelské) nemovitosti. I proti vůli jejich vlastníků.
Úřady proti nim budou moci zasáhnout už v říjnu. Je k tomu třeba jen schválení nového zákona, který připravila tamní vláda sociálních demokratů (SPD) a Zelených.
Zemský parlament (Bürgerschaft) nové legislativě téměř jistě požehná.
Zemský ministr spravedlnosti Till Steffen (Zelení) předpokládá, že se tak stane už v říjnu a že nový zákon bude zatím časově omezen do konce března 2017.
Také stávající legislativa umožňuje hamburským úřadům podle policejního práva a zákona o pořádkových úřadech zabavovat soukromé prostory, ale je to dosti komplikované. Děje se tak v zásadě jen tehdy, když jsou ohroženy bezpečnost a pořádek. Úřady musejí prokázat v každém jednotlivém případě přiměřenost takového kroku - navíc jde o zdlouhavější proces.
To se má teď v Hamburku jako v první ze šestnácti spolkových zemí změnit. Úřady budou moci po vyhlédnuté nemovitosti přímo sáhnout.
Předpokladem k takzvanému zajištění budov a pozemků je, že nejsou využívány. Vedle toho se podle dosavadních údajů musí prokázat, že v příjmových a následných zařízeních už není dostatek místa pro ty, kdo tam hledají ochranu.
Podle sdělení tamního ministerstva vnitra přichází nyní do Hamburku každý den kolem čtyř set migrantů. V případě, že město nějakou nemovitost privátnímu vlastníkovi zabaví, je povinno ho "přiměřeně" odškodnit.
Hamburský ministr spravedlnosti Steffen zdůrazňuje, že jde o firemní prostory a nemovitosti, ne o byty. Zde je ale nutné připomenout, že už se z řad německých politiků objevily rovněž požadavky na zabavování momentálně prázdných soukromých bytů.
Podobný krok jako Hamburk zvažují nyní také spolkové země Berlín a Braniborsko. Také tam by politici rádi zabavovali nemovitosti i přes nesouhlas vlastníka.
Už zmíněná existující legislativa zaručuje, že majitel o zabavenou nemovitost nepřijde. Na jak dlouho nad ní ale ztratí kontrolu, nad tím nemá moc. Zákon nestanovuje žádné termíny, hovoří jen o "přechodném využívání".
Volání po zabavování nemovitosti začalo z úst některých místních politiků zaznívat hlasitěji už letos v létě. Obecní úřady po celém Německu zabavily letos už několik budov. Šlo třeba o firemní budovu v Arnsbergu a bývalý rodinný hotel v Olpe.
Rozruch mezi občany, který se ale média snažila spíše tlumit, vyvolávají už několik měsíců případy, kdy obce a města vypovídají ze svých bytů dosavadní nájemce, aby získaly prostory pro uprchlíky.
