Žebrákům v Norsku začnou už brzy přetěžké časy. Od roku 2015 mají zmizet ze všech ulic této severské země. Na lokální úrovni se tak může začít dít už letos v létě, hlavně velká města chtějí ale s tažením proti chuďasům ještě chvíli počkat.
Deset let po zrušení celostátního zákazu žebrání chce Norsko toto opatření znovu zavést. Příslušná legislativa má vstoupit v platnost příští rok. Obce, které nechtějí tak dlouho čekat, můžou ve svých policejních okrscích zakázat žebráky už od 1. července.
Shodly se na tom tento týden vládní strany Høyre (konzervativci) a FrP (Pokroková strana) v nezvyklé alianci s opoziční Sp (Strana středu). Všechny tři partaje se ale současně rozhodly, že lidi, jež zákaz postihne, podpoří pomocí cílených sociálních opatření.
Konkrétně by měly země východní Evropy, z nichž pochází většina žebráků, získat finanční podporu z fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP). Zmíněné strany jsou přesvědčeny, že se sníží běžná kriminalita, obchodování s lidmi a problémy s dodržováním pořádku, které jsou prý se žebráním spjaty.
Zbylé partaje, hlavně Venstre (Liberální strana) a KrF (Křesťanská lidová strana), se k plánovanému "ostudnému" zákazu stavějí kriticky. Mluvčí Venstre pro právní otázky uvedla, že nedůstojná, tvrdá debata na téma lokální žebrota může naopak situaci Romů, chudých a bezdomovců ještě zhoršit.
Neexistuje prý žádná prokazatelná souvislost mezi žebráním a zločinností. Proti zákazu žebrání se vyslovila i řada dalších důležitých instancí.
Norská ombudsmanka pro otázky diskriminace přirovnala zákaz žebrání ke kriminalizaci lidí v sociální nouzi. Podle ní není pochyb o tom, že změnu názorů části politiků k této choulostivé otázce zapříčinili Romové, kteří do země přijíždějí žebrat.
V parlamentu se kdysi poslanci snadno shodli v názoru, že nikomu nelze zakázat, aby prosil jiné o pomoc. To se ale pod tlakem přívalu chuďasů hlavně z Balkánu změnilo.
Ombudsmanka dále kritizovala, že příslušná sociální opatření, o nichž se v souvislosti se zákazem žebroty hovoří, se budou týkat jen těch, kdo mají v Norsku právo na sociální pomoc. Tedy žádných cizinců.
Biskup v Oslo označil zákaz za nevhodné opatření, které se nedotkne skutečných problémů, jako jsou zneužívání drog anebo chybějící kapacity na přenocování pro potřebné.
Naopak policie zákaz žebrání vítá. Podle policejního šéfa v hlavním městě vyvolalo zrušení zákazu žebrání roku 2005 příliv žebráků, zvýšila se drobná kriminalita a zhoršila situace v dodržování veřejného pořádku. V nastávajícím létě ale žebráci z měst ještě sotva zmizí.
Zatímco Bergen, Stavanger a Trondheim se staví proti lokálním zákazům, politici v Oslu jsou rozděleni. Většina z nich s tím nejspíše nebude souhlasit.
