Bojové letouny tvoří za posledních pět let třetinu světového obchodu se zbraněmi, a staly se tak největší položkou v daném oboru. Největším prodejcem vojenských letadel jsou Spojené státy a největšími nákupci Indie, Spojené arabské emiráty a Izrael.
Problém však je, že mezi kupujícími jsou i mnohé státy v konfliktních oblastech. Obchod se stíhačkami tak značně přispívá k destabilizaci situace ve žhavých regionech světa. Uvádí to ve své dnes zveřejněné zprávě Stockholmský mezinárodní ústavu pro výzkum míru (SIPRI).
"Ačkoli jsou bojová letadla často označována jako hlavní obranná zbraň, stejné stroje dávají státu, který je vlastní, potenciál zaútočit na své sousedy téměř bez varování a velmi hluboko do jejich území," zdůraznil při prezentaci zprávy představitel ústavu Siemon Wezeman.
"Nákup stíhaček tak jednoznačně může mít pro některé regiony značně destabilizační efekt," dodal.
V hodnocených letech 2005 až 2009 nakoupila Indie podle zprávy 115 bojových letadel, SAE 108 a Izrael 82. Celkem si stíhačky v uvedeném období koupilo 44 zemí, z toho většina v oblastech vážného mezinárodního napětí.
Jako příklad zpráva uvádí Alžírsko s 32 stroji, Bangladéš s 16, Jordánsko s 36, Pákistán s 23, Sýrii s 33, Venezuelu s 24 a Jemen s 37 stroji.
Největšími vývozci jsou tradičně USA a Rusko, přičemž americký prodej vzrostl na 341 prodaných bojových letadel oproti 286 v předchozím období 2000 až 2004, zatímco ruský prodej poklesl na 219 oproti 331. Francie prodala 75 stíhaček oproti 58 v předchozím období.
Bojová letadla vyrábí na světě pouze 11 zemí, z toho samostatně vedle již jmenovaných také Čína, Švédsko, Indie a Japonsko, zatímco Británie, Itálie, Německo a Španělsko společně v rámci konsorcia Eurofighter.
Zpráva také poukazuje na to, že zatímco obchod s raketami je pod silnou mezinárodní kontrolou kvůli jejich schopnosti dopravit na velkou vzdálenost jadernou hlavici nebo jinou zbraň hromadného ničení, v případě obchodu s bojovými letouny tato kontrola chybí, ačkoli moderní letadla mají stejnou schopnost nést rakety vzduch-země s jadernou hlavicí.
U vyvážejících zemí je hlavním faktorem zisk, protože moderní stíhačka stojí od 40 milionů dolarů (asi 712 milionů Kč) výše. Skutečnou cenu takového stroje je přitom obtížné vyčíslit, protože jejich vývoj bývá často dotován státem či rozpuštěn v jiných položkách.
Například podle Jane's Weekly z 16. září 2009 vypočítaly USA cenu své nejmodernější stíhačky F35 na 97 milionů dolarů (asi 1,7 miliardy Kč), zatímco Norsko, které se na projektu spolu s dalšími státy podílí, tuto cenu spočítalo na 54 milionů dolarů (asi 961 milionů Kč).
SIPRI je nezávislý institut sídlící ve Stockholmu. Financován je částečně švédským státem.
Zaměřuje se na analýzu konfliktů, hodnocení obchodu se zbraněmi a podporu odzbrojovacích iniciativ.
